úterý 27. října 2015

Náš víkend (Kryštof, vycházka, hřbitov)

Na tento víkend jsem se těšila už dlouho.

Začal už v pátek odpoledne, kdy jsme přenechali děti babičkám a vyrazili na tah! Bylo to poprvé od toho co se narodila Anička a tak si asi dovedete představit jak mi bylo. Bohužel, nejhůř to nesl Kuba, který plakal a chtěl jet s námi, ale nakonec se uklidnil a my mohli vyrazit. Před odchodem jsem rozdala spoustu instrukcí, ale okamžikem co se za námi zaklaply dveře, mi bylo všechno jedno a věřila jsem, že si babičky poradí s každou situací.

Čekal náš totiž koncert skupiny Kryštof, na který jsme měli lístky už ani nevím jak dlouho, ale jak se ten termín blížil, byla jsem víc a víc nervózní. Kojit jsem přestala už před několika týdny, takže v tomto ohledu na mně Anička není závislá, ale nikdy před tím ji neuspával nikdo jiný než já nebo manžel. A taky jsem se bála, že se některé z dětí třeba onemocní a já nebudu moct jít. Zní to trochu sobecky, ale už jsem fakt potřebovala večer bez dětí.

Z domu jsme odjeli s dostatečným předstihem, prošli si pár obchodů (samozřejmě jsme skončili v hračkářství…) a zašli si na večeři.

Jehněčí burger v Bistru Soul:

IMG_4145

A pak už jsme se pěšky přesunuli do DRFG (nebo jak jsou ty písmena popořadě…) Areny (prostě do Ronda). Našli si místa a show mohla začít. Show sice začala na čas, v 19.30, ale hlavní aktéři se dostali na scénu až v 9! Vzhledem k tomu, že toto bývá můj čas jít spát, tak jsem dost trpěla, ale koncert se opravdu vydařil. Předskokani – Mirai a Lenny – byli skvělí a samotní Kryštof neměli chybu. Jen jsem moc neznala písničky z jejich nového alba tak jsem si zazpívala jen otřelé hity, ale paní co seděla vedle mě to odzpívala i za mě.

obrázek 1 (15)obrázek 2 (13)

Původně jsem si myslela, že když koncert začíná o půl osmé tak v jedenáct budeme pohodlně doma. V jedenáct ale skončil teprve koncert a babičky jsme vysvobodili až těsně před půlnocí. Vypadalo to ale, že jim to moc nevadilo. Já jsem šla spát v zápětí a ani hučení v uších mi nezabránilo usnout během dvou minut.

Předpokládala jsem, že sobotní vstávání bude kruté. Naštěstí to nebylo tak strašné, když se Anička probudila v pět a pak ještě do sedmi usnula. Každopádně únava na nás brzo dolehla a tak sobotní den byl spíš válecí a odpočívací. Ale odpoledne jsme se vzchopili a vyrazili na výlet. Bylo krásně, Kuba si vzal dalekohled, pozoroval všechno kolem a hlavně všechno komentoval až nám z toho šla hlava kolem. Anička kupodivu vydržela v kočárku a každého psa, co jsme potkali okomentovala slovy “ba ba”. Moc pěkná vycházka!

IMG_4147IMG_4148IMG_4149

Cestu nám překřížila kudlanka :-):

IMG_4152

Každý rok na konci října se koná mše za manželovy prarodiče, kdy se sejde celá rodina (manželova maminka je z 6ti dětí), společně se jde do kostela, pak na hřbitov a nakonec většinou někam na oběd. Letos jsme se sešli tuto neděli v Brně v kostele sv. Augustýna na Kraví hoře. Manžel s Kubou šli dovnitř a já s Aničkou jsme se procházely v parku. Bylo sice pod mrakem, ale to přispívalo k té typické podzimní náladě. Procházely jsme se mezi spadaným listím mezi barevnými stromy a opět jsme pozorovaly pejsky, “ba ba”.

IMG_4154IMG_4155

Jak mše skončila, sešli jsme se všichni před kostelem a jenom než jsme se všichni přivítali tak to zabralo skoro hodinu :-). Dali jsme si rozchod a rozjeli jsme se na hřbitov, kde jsme zapálili svíčky, které Kuba důležitě nesl.

Krásná lipová alej:

IMG_4156

Opět jsme se rozešli, abychom se mohli sejít ve Slatině na oběd. S některými členy rodiny jsem se viděla po dlouhé době a tak bylo moc příjemné se s nimi zase vidět a popovídat si. V těchto okamžicích si uvědomím jak neskutečně ten čas rychle plyne, děti už nejsou mimina a chodí do školy s čímž souvisí i to, že my na druhou stranu stárneme… :-)

Po obědě jsme se se všemi rozloučili a šli navštívit kamarády co bydlí poblíž. Jen jeden z jejich kluků měl angínu tak jsme se pozdravili mezi dveřmi a jeli domů odpočívat.

Pohodový víkend! No a zítra už je zase mini víkend a pak už jen dva pracovní dny a další víkend  :-)

3 komentáře:

  1. Tak takový víkend závidím! Jít jen tak někam s manželem jako za svobodna, to je pořádná vzpruha pro manželství. Nás čekají skoro dva dny bez dětí (zítra a pozítří), tak jsem se těšila, jak toho doma bez dětí hodně udělám, ale moje tělo se rozhodlo jinak a s počínajícím zánětem průdušek budu ráda, když vylezu z postele :-( Ty vaše víkendy jsou prima .-)

    OdpovědětVymazat
  2. Pavli, děkuji za tip na Soul bistro - nejsem z Brna a mám vždy problém najít dobrý podnik na jídlo. Takže jsem dala na Vás a včera jsme tam s mojí mamkou a sestrou strávily více než 3 hodiny, jídlo bylo bezva, káva taky, na dezerty už nebylo místo, takže příště :)
    A jsem moc ráda, že zase píšete, Drobečky patří k mým oblíbeným blogům.
    Zdravím,
    Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se v soul bistru líbilo. Já tam chodím moc ráda. Vždycky ty dezerty okukuji, ale zatím mi nikdy nezbylo místo... Asi tam budu muset zajít cíleně na kávu a nějaký ten koláč!
      Moc děkuji za milý komentář!

      Vymazat