pátek 4. prosince 2015

Salát z růžičkové kapusty a dýně

O minulém víkendu jsme se zúčastnili setkání s kamarády k příležitosti díkuvzdání či adventu. Ani vlastně nevím k jaké příležitosti to na konec bylo, každopádně v hlavní roli byla krůta, kterou hostitelé od rána pekli a následně nám servírovali. Chtěla jsem taky přihodit ruku k dílu a tak jsem přinesla tento salát z růžičkové kapusty a dýně s brusinkami a karamelizovanými ořechy. Už jsem ho dělala minulý rok a moc mi chutnal a navíc to je něco jiného než na co jsme zvyklí. Na klasický studený zeleninový salát nikdo nemá většinou chuť, ale tento salát je plný podzimní zeleniny a může se podávat jak teplý tak při pokojové teplotě.

DSC_5619

Myslím si, že salát měl úspěch. Trochu jsem se bála reakcí na růžičkovou kapustu, která nemá moc dobrou pověst, ale orestováním (nebo pečením) získá úplně jinou chuť. Salát je spíš sladší díky dýni, sušeným brusinkám a karamelizovaným ořechům. Doplnila jsem ho o sladkokyselou zálivku z jablečného moštu, jablečného octa a dijonské hořčice.

Salát z růžičkové kapusty a dýně

Ingredience (zhruba 10 porcí):

SALÁT

  • 1/2 kila růžičkové kapusty
  • 1 malá dýně hokaido
  • hrstička sušených brusinek
  • hrstička karamelizovaných ořechů (recept níže)
  • olivový olej
  • sůl, pepř
  • ZÁLIVKA

  • 1/4 šálku jablečného moštu
  • 2 lžíce jablečného octa
  • 1 lžička dijonské hořčice
  • 2 lžíce olivového oleje
  • sůl, pepř na dochucení (já jsem už nedochucovala)
  • KARAMELIZOVANÉ OŘECHY

  • 1/4 šálku cukru
  • 2 lžíce vody
  • 1 lžička skořice
  • špetka kajenského pepře
  • velká špetka soli
  • 1 šálek pokrájených ořechů
  • Postup:

    Nejdříve si dáme péct dýni. Dýni umyjeme, rozpůlíme, vydlabeme semínka, nakrájíme na malé kostičky, polijeme zhruba 1 lžící olivového oleje, dochutíme solí a dáme péct do vyhřáté trouby na 200°C zhruba 15 minut.

    DSC_5609

    Růžičkovou kapustu si připravíme tak, že odřízneme tvrdý košťál, rozpůlíme a propláchneme vodou. Osušenou kapustičku dále nakrájíme na tenké pramínky.

    DSC_5612DSC_5613

    V pánvi si rozpálíme lžíci olivového oleje a přisypeme nakrájenou kapustu.

    DSC_5616

    Za občasného míchání restujeme dokud není kapustička měkká. Trvá to asi 10 minut. Kapustička nám taky začne krásně zlátnout a rozpadat se. Nakonec ji dochutíme solí a pepřem.

    DSC_5618

    Salát si nyní můžeme zkompletovat. Smícháme orestovanou růžičkovou kapustu s dýní a brusinkami a posypeme zkaramelizovanými ořechy.

    Zkaramelizované ořechy si připravíme tak, že si v rendlíku rozpustíme cukr ve vodě, přidáme koření a následně ořechy. Ztlumíme oheň a za stálého míchání vaříme tak dlouho dokud se veškerá tekutina neodpaří a ořechy nejsou krásně obalené v karamelu. Hotové zkaramelizované ořechy rozprostřeme na pečící papír a necháme vychladnout.

    DSC_5622

    Před podáváním přelijeme zálivkou, kterou si připravíme tak, že smícháme všechny ingredience na zálivku, nejlépe to jde v menší skleničce s uzavíratelným víčkem.

    DSC_5626

    A takto byl salát připraven k převozu.

    DSC_5625

    A možná je ještě lepší druhý, kdy se všechny chutě smíchají dohromady.

    Určitě tento salát vyzkoušejte

    Otázka: Jaké máte rádi podzimní saláty? Podělte se!

    neděle 29. listopadu 2015

    Dýňová polévka s červenou čočkou a pohankou

    Konečně je polévkové počasí a já mám chuť vařit a především jíst polévky. Není nic nad to si vychutnávat misku horké a syté polévky, když se venku čerti žení.

    Tentokrát jsem se rozhodla uvařit polévku dýňovou. Dýňovou polévku většinou dělám od oka, podle toho co máme doma, přičemž hlavní ingrediencí je samozřejmě dýně, a to nejčastěji hokaido nebo máslová. Většinou použiji nějaký zeleninový základ (cibule, mrkev, petržel, celer), následně přihodím dýni a třeba i bramboru nebo jinou zeleninu, kterou mám doma, ale která nepřebije chuť dýně.

    IMG_4224

    Anička spala, Kuba byl ve školce a tak jsem se rozhodla po dlouhé době zase nafotit postup. Vše šlo krásně, ovšem jen do té doby než se Anička probudila a chtěla jíst. Okamžitě! Takže i když mám proces přípravy a vaření zdokumentován, už mi chybí hezké fotky uvařené polévky, protože na to už nebyl čas…

    To je vše na co jsem se zmohla…

    IMG_4236

    Protože tyto polévky míváme často k večeři, chtěla jsem, aby i trochu zasytila, tak jsem k dýni přihodila dvě hrstičky červené čočky, která se vařila společně s dýní. Takto uvařenou polévku jsem rozmixovala a podávala ji s pohankou, kterou jsem si uvařila zvlášť. Někdy vařím pohanku společně se zeleninou a rozmixuji vše dohromady, což je také moc dobré. Polévka byla moc dobrá a měla jsem obrovskou radost jak Aničce chutnala (další strávníky jsem bohužel nepřesvědčila…).

    Dýňová polévka s červenou čočkou a pohankou

    Ingredience:

    • 1 větší mrkev
    • 1 řapík celeru
    • 1 malá dýně hokaido
    • 1 lžíce olivového oleje
    • 2 hrstičky červené čočky
    • 1 – 1,5l zeleninového vývaru
    • sůl, pepř na dochucení
    • 1 šálek pohanky k podávání

    Postup:

    Mrkev a celer si oškrábeme a nakrájíme na kousky. Dýni přepůlíme, lžící vydlabeme semínka a nakrájíme na kostičky.

    IMG_4226

    V hrnci rozpálíme olej a všechnu zeleninu orestujeme.

    IMG_4230

    Přisypeme čočku.

    IMG_4232

    Přilijeme vývar a vaříme tak dlouho dokud není zelenina a čočka měkká. Trvá to zhruba 15-20 minut.

    IMG_4233

    Jakmile je polévka hotová, tyčovým mixérem ji rozmixujeme do hladka. Dochutíme solí a pepřem.

    IMG_4235

    Pohanku si uvaříme podle návodu (já dávám 1 díl pohanky na 2 díly vody a vařím zhruba 10 minut).

    IMG_4234

    Do talíře/misky dáme pohanku a přelijeme polévkou.

    IMG_4237

    A tady je spokojená Anička (shodná barva trička a polévky je čistá náhoda):

    IMG_4238

    úterý 24. listopadu 2015

    Náš víkend (foto smršť)

    Nějak to tu zanedbávám, já vím, ale za vinu to mám prodlouženému víkendu, který mně úplně rozhodil a následně nachlazení, které postihlo postupně celou rodinu (a mám pocit, že začínáme druhé kolo…).

    Ale abyste nepřišli o to co jsme dělali, mám pro vás aspoň smršť fotek z prodlouženého víkendu, který jsem se rozhodla trávit na chalupě s dětmi a babičkou (mojí mamkou). Kubova školka byla v pondělí 16.11. zavřená a tak jsem si říkala, že změna prostředí nám jedině prospěje. Babička si užila dětí a manžel (který musel v pondělí pracovat) si od nás odpočinul :-).

    Ještě před odjezdem jsem si vzpomněla, že za nedlouho jedeme na hory a tak je potřeba dětem vyzkoušet zimní oblečení. Kubovi je všechno malé (krátké) :-( a Aničce je zase kombinéza po Kubovi nějaká široká, ale aspoň se jí pod to vejde spousta vrstev… Děti se kupodivu zkoušení nebránily a užili jsme si docela legrace. Kuba tvrdil, že takové zelené kalhoty nosí pan opravář a tak si nasadil aspoň hasičskou helmu.

    IMG_4201IMG_4199

    A teď už chalupa:

    Chystání krmítka pro ptáčky

    DSCN2957 (800x533)

    Chalupový gang (fotila teta)

    DSCN2980 (3) (800x533)

    Písek v lavóru

    DSCN2976 (800x533)

    Na vycházce se spící Aničkou

    IMG_4210IMG_4211IMG_4213IMG_4215IMG_4214IMG_4216

    Na náměstí

    IMG_4219

    Anička honí slepice (slepice se Aničky bály tak utekly a Anička pak kvůli tomu strašně plakala)

    IMG_4221

    Sbírání posledních ořechů

    IMG_4993

    Trhání jablek

    IMG_5035

    Na poli/v lese

    IMG_5007IMG_5026IMG_5042

    Hrátky doma

    IMG_4942

    IMG_4961IMG_4968IMG_4978IMG_5057IMG_5060IMG_5069

    Když děli usnuly…

    IMG_4217

     

    Otázka: Vím, že to bylo už před týdnem, ale měli jste prodloužený víkend? Co jste podnikli?

    čtvrtek 12. listopadu 2015

    Náš víkend (lampionový průvod I, II a III)

    Ve čtvrtek psát o víkendu je už asi trochu pasé, ale aspoň pro sebe jsem si musela zdokumentovat dvě víkendové akce (a jednu úterní), které stály za to.

    Z tohoto víkendu mám celkem dvě fotky a obě jsou rozmazané. Může za to fakt, že nejzajímavější část víkendu se odehrávala za tmy a foťák v mobilu prostě na to nestačil. Tento víkend jsme byli na dvou lampionových průvodech, čímž se celkový počet doposud absolvovaných lampionových průvodů zvýšil na tři a troufám si tvrdit, že ještě nejsme u konce.

    Za svůj život si pamatuji, že jsem byla snad jen na jednom lampionovém průvodu, když jsem byla malá a proto k nim nemám odpor jako asi většina dospělých pamětníků. A přiznávám se, že se mi ten koncept docela zamlouvá. Nemám samozřejmě na mysli oslavu VŘSR, ale samotný průvod se světýlkami je fajn a hlavně se líbí dětem.

    DSC_5594

    První lampionový průvod jsme s dětmi absolvovali při akci u Kuby ve školce, kdy děti ukládali broučky do postýlek. Děti si vyrobily lampionky, vyřezaly dýně a do lesa u školky se umístili světýlka, aby broučci trefili do postýlek. Ke konci akce se pak rozsvítily lampiony a šlo se v průvodu ulicemi až na náměstí. Upekla jsem dýňové cookies, které měly úspěch nejen u dětí (mám vždycky ohromnou radost) a které si děti vychutnávaly při tvoření ve třídě, které předcházelo průvodu (museli jsme totiž počkat až bude tma). Děcka hodně ve třídě blbly a tak se mi zdálo, že na samotný průvod už byly hodně unavené, ale jinak byla akce moc fajn a dětem se zaručeně líbila.

    DSC_5586DSC_5585DSC_5590DSC_5592

    Pozvání na druhý průvod přišlo tak docela na rychlo, ale setkání s kamarády se nebráníme nikdy a tak jsme se v sobotu odpoledne vydali na výlet do Březiny ke kamarádům. Lampionový průvod tam myslím organizovalo zastupitelstvo obce a opět to bylo moc pěkné. Součást průvodu mělo být i nějaké vystoupení se stíny, ale vzhledem k tomu, že nám cesta na start průvodu dala docela zabrat (spousta kamarádů má malé děti) tak jsme představení vypustili a vydali jsme se zpět. Bylo skvělé vidět zase naše kamarády. Přes léto se vídáme docela často, ale jak se ochladí tak je to horší. Ono je něco jiného pozvat kamarády a jejich děti na zahradu a pustit si tu bandu domů – přeci jenom 14 dospělých a 12 dětí (nejčerstvější přírůstek má teprve měsíc a další je na cestě!) je už pořádná smečka!

    obrázek (31)

    V neděli nás čekal zatím poslední lampionový průvod, na který jsem se hodně těšila, ale nakonec to nebylo přesně to co jsem od toho očekávala. Ale je to spíš subjektivní pocit, myslím si, že jinak to bylo pro děcka pěkně připravené a Kuba se bavil plněním jednotlivých úkolů. Jednalo se o akci Světýlka pořádanou SVČ Lužánky ve Wilsonově lese. V lese byla vyznačena trasa světýlky, kterou jsme procházeli a na které byly úkoly, které děti plnily. Bylo tam dost lidí, takže procpat se cestou s kočárkem bylo umění. Navíc Aničku to vůbec nebavilo – ani v kočárku ani venku – tak to dávala najevo. Asi ji vadilo, že nic nevidí (byla už úplná tma) a nepomohlo ji přesvědčit ani sušenkami ani klíčemi, prostě ničím co jindy zabírá. U druhého stanoviště navíc ztratila dudlík, což byla největší katastrofa, protože náhradní jsem nevzala… Nakonec jsme cestu prošli celou, úkoly Kuba až na jeden (který jsme nějak nevědomky přešli) splnil a Anička se ke konci taky uklidnila. Jak jsem říkala, myslím si, že to bylo moc pěkně udělané a Kuba si to užil. Jen bych možná víc osvětlila trasu, protože tam byla místy fakt tma a uhlídat tříleté děti bylo náročné (ale chápu, že se staršími dětmi to byla asi větší zábava). Ještě jsem byla překvapená, kolik tam bylo lidí. První část cesty jsme byli doslova taženi davem a neustále jsme do někoho naráželi. Chtěli jsme jít co nejdřív (začínalo to o půl páté), abychom byli doma na večeři (jíme v 6), ale ten nápad měli asi všichni :-). I tak si myslím, že příští rok půjdeme zase. To už bude mít Anička dva roky a třeba bude rozumnější :-).

    Otázka: Jaké máte zkušenosti s lampionovými průvody? Jste pro? Proti?