neděle 30. listopadu 2014

radosti a zajímavosti II

Už zase se mi nastřádalo pár radostí a zajímavostí, se kterými se s vámi musím podělit a tak je tu další článek. Doufám, že třeba (u)dělají radost i vám. Opět budu ráda, když mi v komentářích prozradíte, co právě dělá radost vám.

Čaje

Není nad pořádný hrnek teplého čaje, když přijdu zmrzlá z vycházky s kočárkem nebo z Kubovy vyjížďky na odrážedle. S přibývajícími chladnými dny nám spotřeba čajů výrazně stoupá a kromě povinného ranního kotle vypiju za den ještě tak 2-3 hrnky. Nejsem žádný odborník a nejraději tak piju čaje sáčkované, koupené v obyčejném supermarketu. Nemůžu říct jaké čaje jsou moje oblíbené. Mám je ráda všechny – teda až na rooibos, tomu jsem na chuť ještě nepřišla. Ale piju černé, zelené, ovocné, bylinkové, pro kojící matky (těhotenský čaj jsem nedávno dopila) a dokonce mám i čaje zbavené teinu – to když mě popadne večer chuť na zelený nebo černý čaj a bojím se abych usnula. Čaje piju většinou hořké, ale občas si je vylepším lžičkou medu nebo sirupu z agáve.

DSC_3473

Jednu dobu jsem hodně pila ovocné čaje, až jsem se jich přepila a dlouho jsem je nemohla ani vidět. Teď už je opět zařazuji do svého pitného režimu, jen si vybírám méně klasické příchutě (klasickým “červeným” čajům stále nemůžu přijít na chuť). Třeba tento hruškovo karamelový z Lidlu je vynikající! S trochou medu mi to klidně vynahradí zákusek po obědě.

DSC_3468DSC_3472

 

Crock Pot (pomalý hrnec)

Crock pot mám už několik let a je to skvělá pomůcka v domácnosti. Přes léto na něj sice sedá prach, ale jakmile se začne ochlazovat, nachází si své místo na kuchyňské lince a tam v podstatě zůstává až do jara. Nejčastěji v něm dělám husté zeleninové polévky nebo stew.

DSC_3469

I když ho používám zhruba 2-3x do měsíce, nemám žádný konkrétní recept. Držím se následujících pravidel a používám takové suroviny, které mám zrovna doma.

  1. vývar (1 litr)
  2. pyré (krájená rajčata v plechovce, dýňové pyré, kokosové mléko…)
  3. bílkovina (1-2 plechovky fazolí, 400-500g libového masa nakrájeného na kostičky)
  4. obiloviny (1/2 – 1 šálek) – rýže, bulgur, špalda, jáhly, quinoa, pohanka…
  5. zelenina – jakákoli i mražená nebo z plechovky, nakrájená na přibližně stejné kousky (zhruba 2-4 šálky)
  6. olej (1-2 lžíce)
  7. sůl, pepř
  8. koření/bylinky
  9. voda (tolik, aby se crock pot naplnil

Vše smíchám v hrnci a dám na HIGH na 3 hodiny (v případě, že přidávám maso tak i déle).

Z crock potu máme “uvařené” obědy/večeře na několik dní dopředu, což mi dává víc času na hraní se svými robátky!

 

Starbucks v Brně

Víc k tomu nemám co říct :-)

obrázek 2 (13)

 

Nádherné běžecké trasy

Narazila jsem na tento článek o deseti běžeckých trasách, které by se neměly vynechat. Hned jsem se na všech viděla a třeba se aspoň na jedné z nich někdy proběhnu…

Zatím běhám jen v okolních lesích, kde je ale také krásně!

obrázek (27)

 

Krém na ruce Mixa

Jakmile se venku ochladí, moje ruce začnou šustit. Jsou suché a popraskané až to bolí. Za svůj život jsem vyzkoušela spoustu krémů na ruce – některé fungovaly líp, některé hůř – a teď jsem si oblíbila tento od firmy Mixa.

DSC_3515

Pěkně se roztírá, nemám po něm ulepené ruce, ruce jsou krásně hladké a co je na něm nejlepší je jeho vůně! Strašně příjemná a nevtíravá a po natření si pak k rukám musím neustále čichat. Toto je už moje třetí tuba, což už je hodně co říct, když krémy na ruce střídám jak ponožky :-).

 

Skořicové rolky

Poslední tři dny mi na snídani dělaly radost tyto skořicové rolky.

DSC_3498

Manžel zatoužil po skořicových rolkách a i když tu na blogu už jedny mám (recept zde), jsou trochu ošizené s podmáslím místo droždí. A tak jsem se pustila do těch kynutých. Recept jsem vzala z blogu Chez Lucie a jiné už nedělám. Manžel byl nadšen a říkal, ať recept určitě nevyhazuji, že je bude vyžadovat častěji. A já mu ráda vyhovím :-).

DSC_3500

 

Otázka: Co dělá radost v této předvánoční době vám?

pondělí 24. listopadu 2014

Dýňové pyré

Než nám skončí dýňová sezóna, mám pro vás návod jak si udělat vlastní dýňové pyré. Spousta lidí se mě totiž ptá jak dýňové pyré dělám a tak jsem si říkala, že je záhodno tomu věnovat vlastní článek. Není to žádná věda a navíc existuje spousta způsobů jak si dýňové pyré vyrobit.

DSC_3416

Takto ho dělám já:

Nejdřív začneme s dýní (já nejčastěji používám hokaido), kterou si pořádně umyjeme. V případě hokaida ponecháme slupku, jinak dýni oloupeme.

DSC_2933

Následně dýni velkým a ostrým nožem rozkrojíme napůl (opatrně!!)

DSC_2937

a vydlabeme semínka – nejlíp to jde lžící. Semínka si můžete oprat, vysušit a opražit nebo je vyhoďte.

DSC_2939

Dýni odkrojíme stopku a bubáka (je pro to nějaký oficiální název???).

DSC_2943

Nyní si dýni nakrájíme na přibližně stejně velké kostičky

DSC_2945

a vložíme do hrnce.

DSC_2948

Dýni podlijeme trochou vody a dáme vařit.

DSC_2949DSC_2956

Vaříme do změknutí, zhruba 15-25 minut.

DSC_2954

Necháme chvíli vychladnout, slijeme přebytečnou vodu (pyré by bylo moc řídké) a rozmixujeme tyčovým mixérem do hladka.

DSC_2958

Dýňové pyré vydrží v lednici zhruba týden.

DSC_3414

Já nejčastěji používám dýňové pyré do muffinů, chlebíčků a jiných dobrot nebo do ovesné kaše.

Pro inspiraci se mrkněte na tyto recepty:

 

Otázka: Jak děláte dýňové pyré vy?

neděle 16. listopadu 2014

Vím, co jím: snídaně

Dnes mám pro vás další recenzi produktů s označením Vím, co jím a tentokrát se zaměřím na snídaně, protože snídaně je moje nejoblíbenější jídlo dne a protože bych mohla snídaňová jídla jíst ráno, v poledne i večer. Prostě furt.

A tak jsem byla velice potěšená, když jsem v krabici s dobrotami s označením Vím, co jím našla i několik snídaňových položek. Všichni totiž víme, že snídaně je nejdůležitější jídlo dne, že nastartuje naše tělo a hlavně mozek k činnosti a že zabraňuje tomu, abychom se později ve dne přejídali. A tak je více než důležité, abychom si vybrali ta správná snídaňová jídla, po kterých nebudeme mít hned hlad, která nás uspokojí na celé dopoledne a která jsou ještě k tomu dobrá.

Někdo rád snídá na slano, někdo na sladko. Já si osobně nedovedu představit, že bych posnídala chleba s máslem, sýrem a rajčetem, ale třeba manžel má takové snídaně rád a když jsme na dovolené, slané snídaně si náležitě vychutnává. Já dávám přednost sladkým snídaním: ovesné (a jiné) kaše, jogurt s müsli, pečivo s marmeládou nebo třeba i domácí buchtu a jogurt. To vše zapíjím velkým hrnkem (600ml) černého nebo zeleného čaje.

K otestování jsem obdržela tyto produkty:

DSC_3374DSC_3422DSC_3030

 

1. Dobré z ovsa (BONA VITA)

DSC_3376

Tyto cereálie jsem koupila už několikrát a tak pro mě nebyly novinkou. Kromě těchto přírodních existují i kakaové a s brusinkami, ale ty neznám. Mají jemně sladkou až ovocnou chuť a krásně křupou.

DSC_3383DSC_3378

Obsahují 70% celozrnné ovesné mouky a tak i spoustu vlákniny, která zasytí. Ráda si je dávám s mlékem nebo jogurtem a Kuba jen tak “na sucho” s kakaem.

DSC_2974DSC_2967

 

2. Müsli čokoládové (REJ)

DSC_3421

Čokoládové müsli od firmy REJ jsem neznala a neuvědomuji si, že bych na něj někde narazila a tak jsem byla zvědavá jaké je. Čokoládové müsli obecně mám moc ráda, protože i přes to, že většinou obsahuje kousky čokolády, je plné ovesných vloček a je tak relativně zdravé. A já mám pak pocit, že jím nějaký dezert, když si ho dám ke snídani do jogurtu :-).

DSC_3428

Toto müsli hlásá, že je bez přidaného cukru, což je sice pravda, ale jen taková poloviční. Obsahuje totiž kousky čokolády (12% podíl hořké čokolády!!), které cukr samozřejmě obsahují a také ochucené pšeničné celozrnné lupínky a cereální extrudát, které také mají cukr ve složení. Je tedy fajn, že další cukr už nepřidali, ale i tak je müsli sladké. Takže tak. Ale jinak je müsli bez ztuženého tuku a vlastně bez jakéhokoli přidaného tuku, protože je nezapékané. A líbí se mi, že neobsahuje rozinky.

DSC_3420

Chuťově je müsli docela dobré, přijde mi ale takové prachové.

DSC_3423DSC_3426

Pokud bych si kupovala čokoládové müsli, dala bych přednost tomu od značky Alnatura (prodává DM a Globus) nebo to od značky Globus (prodává jak jinak: Globus). Tyto mi chutnají víc.

 

3. Pohanková kaše (Nomina)

DSC_3033

Bezpochyby můj nejoblíbenější produkt z krabice. Kaše Nomina jsem znala i dřív neb jsem je dávala Kubovi, když jsme začínali s příkrmy a tak jsme vyzkoušeli snad všechny druhy. Tato pohanková kaše obsahuje jen pohanku a nic víc (hurá!!) a je tak přirozeně bezlepková. Jedná se o instantní kaši, takže je připravená co by dup. Já si ji připravuji tak, že si do misky nasypu zhruba 3-4 lžíce sypké směsi, přidám lžičku drcených lněných semínek (nemusí být), zaliji zhruba 1/4 litrem teplého mléka (nebo podobných alternativ – já nejčastěji používám domácí mandlové) a nechám chvíli stát. Poté přidám oblíbené přísady – třeba kokos, slunečnicová semínka a rozmačkaný banán – a opět zamíchám. Na závěr nesmí chybět lžička lžíce arašídového másla :-).

DSC_2987DSC_2989DSC_2992DSC_2994DSC_2995

Jakmile jsem pohankovou kaši dojedla, valila jsem do obchodu pro další druhy. Tentokrát jsem si vybrala jáhelnou a ovesnou a tak mám snídaně na pár týdnů vyřešené :-).

 

Otázka: Znáte některé z těchto produktů? Chutnají vám?

 

Prohlášení: Tyto produkty mi byly poskytnuty zdarma výměnou za jejich recenzi. Všechny názory, které zde uvádím jsou ale pouze mé a nikým ani ničím neovlivněné. Na svém blogu uvádím pouze ty výrobky, za kterými si stoprocentně stojím a které mohu doporučit.

pondělí 10. listopadu 2014

Dýňové cookies

Přijde mi, že tu mám letos zatím málo dýňových receptů a tak je potřeba to rychle napravit! A pokud nemáte dýní ještě dost (určitě ne, vždyť je teprve listopad, že jo?) tak si upečte tyto dýňové cookies. Třeba na nějakou oslavu. Třeba jen tak. Zklamaní určitě nebudete!
DSC_3223
Tyto dýňové cookies nejsou typickými křupavými cookies jak je většinou známe. Tyto jsou měkoučké, heboučké, rozplývající se na jazyku. Cookies jsem doplnila polevou z krémového sýru (Lučiny), protože tato poleva se hodí ke všemu dýňovému a s cookies tvoří nerozlučný pár.
DSC_3233DSC_3235

Dýňové cookies (převzato z homeinthefingerlakes.com)
Ingredience (na zhruba 35 cookies):
Cookies
  • 2 1/2 šálku hladké mouky
  • 1 lžička jedlé sody
  • 1 lžička prášku do pečiva (používám s vinným kamenem od Dr. Oetkera)
  • 1-2 lžičky skořice
  • špetka soli
  • 1 šálek cukru
  • 120g másla, pokojové teploty
  • 1 šálek dýňového pyré
  • 1 vejce
  • 1 lžička vanilky
Poleva
  • 200g Lučiny
  • 75g másla, pokojové teploty
  • 100g moučkového cukru
Postup:
Troubu předehřejeme na 175°C a 2 plechy vyložíme pečícím papírem.
V jedné míse smícháme mouku, sodu, prášek do pečiva, skořici a sůl.
Nejlépe v robotu nebo ručním mixérem utřeme máslo s cukrem, poté přidáme dýňové pyré, vajíčko a vanilku.
Postupně zašleháváme mouku.
Těsto klademe lžičkou na připravený plech a tvoříme malé bochánky. Cookies se při pečení moc nerozlezou tak mezi nimi nemusíme dělat veliké mezery.
DSC_3214DSC_3212
Pečeme 15-18 minut až jsou okraje pevné.
DSC_3236
Polevu uděláme tak, že Lučinu, máslo a cukr dáme do mísy a ručním mixérem nebo v robotu mixujeme minimálně 5 minut, přičemž během míchání stíráme polevu ze stran mísy. Poleva musí být hladká a nadýchaná.
Cookies necháme úplně vychladnout a poté zdobíme polevou. Já si ji dala do zdobícího sáčku (a jak je vidět, nejsem ve zdobení vůbec zručná), ale klidně můžete polevu na cookies namazat nožem. Dobře se s ní pracuje.
DSC_3228
Ze seznamu ingrediencí je vidět, že tyto cookies rozhodně nejsou žádná dietka. Prostě máslo, cukr, bílá mouka. A dýně to rozhodně nezachrání :-). Ale to ani nebyl můj cíl. Prostě ne vždycky musí být všechno z celozrnné mouky a přírodního sladidla, no ne? A tyto cookies rozhodně stojí za to :-).
DSC_3222
No, nejsou rozkošné?
DSC_3230

středa 5. listopadu 2014

Kubův slovníček

Tento příspěvek mám rozepsaný už několik měsíců. Určitě ještě z doby, kdy Anička nebyla na světě. Pořád se mi ho nějak nedařilo dokončit a za tu dobu se Kubův slovníček vylepšoval tak bylo potřeba článek upravovat a aktualizovat. Tak snad se to dnes podaří dodělat. Jdem na to!

Kuba rozhodně není z těch dětí, co začaly povídat brzy. Dokonce si myslím, že začal mluvit docela pozdě a ještě teď, kdy má 2 a půl roku, nemůžu říct, že by měl bohatou slovní zásobu. Rozumí všemu, ale má svá oblíbená slova a slovní spojení, která nejraději používá. Každým týdnem se ale jeho slovní zásoba rozšiřuje, až se divím, kde na ta která slova přichází.

Říká se, že nejlépe svému dítěti rozumí jeho máma. Jenže Kuba má opravdu zajímavé výrazy pro některá slova a já jsem často zoufalá, že svému dítěti nerozumím. Je úžasné ho poslouchat, když vede ty svoje monology, když někomu něco vysvětluje. V podstatě mluví v souvětích, ale z 80%nepoužívá opravdová slova. Jednou mluvil s babičkou 10 minut po telefonu, ale o čem si povídali, to věděl asi jen Kuba. Nasmáli jsme se ale dost!

DSC_1876

Nemůžu říct, že bych mu vůbec nerozuměla. Občas vedeme i smysluplnou konverzaci, což naši komunikaci značně usnadňuje. Ale je pravda, že některým výrazům rozumím jen já a manžel. Proto když k nám přijde návštěva a Kuba jí něco povídá, musíme tlumočit. A tak jsem se rozhodla sepsat seznam slovíček, která si Kuba přetvořil k obrazu svému, a to nejen pro babičky, aby mu lépe rozuměly, ale taky pro sebe, abych si je mohla za pár let připomenout a zavzpomínat a hlavně zasmát.

Bezpochyby nejlepší a nejpoužívanější slovo je “PAJŠIŠI” neboli popeláři. Kuba je miluje a kdykoli jedou po ulici, musíme je pozorovat přinejmenším z okna. Pro popelnice má Kuba také svůj výraz: “BLÉ”. Netuším, kde to pochytil, asi když chce otvírat popelnice, říkám, že jsou “fuj” a s tím má asi spojeno slovo “blé” a “bakaný”.

DSC_2261

Dlouho neuměl říkat auto a všechno co jezdilo bylo “BUS” – auta, dodávky, kamiony, trolejbusy a samozřejmě i autobusy…. Nedávno ale přišel s výrazem “TUTO” a jeho vyjádření pro auto bylo na světě! Auto má “KUKO” = kolo, což je mimochodem i stejný výraz pro slepici. Další vozidlo, které se Kuba naučil byl “BIBAM” neboli kombajn, který má manžel postavený z lega a Kuba si s ním strašně rád hraje.

DSC_1862

Výraz pro bagr: “BEDI”, množné číslo: “BEDEDY”.

DSC_2641

Hasiči jsou “AŠIČI”. Na zahradě často pozorujeme letadla: “O-CHO-O” (nejlepší je, když Kuba skloňuje: BABI JEDE OCHOEM – babička letí letadlem) a posloucháme vlaky: “ŠIŠINKY”. Většinou jsou “ÚVÉ” (dlouhé). Také rád jezdí na kole (“KUKO”) a ví, že musí nosit “MUMU” (helmu), aby neměl “BEBI”, když udělá “BUMBÁC”. Výraz “BEBI” používá i v případě, že je něco rozbité: “BEBITÉ”.

DSC_2640

Co se týče zvířat, ty má Kuba také zmáknuté: BABAF (pes), MAU (kočka), KOKO (slepice), KOHOUT, BIŽ (jakýkoli hmyz), PÍSK (myš – tento výraz používá i když se chce dívat na Krtečka. Chápu, že slovo krtek je složité a myška se přece v pohádce také vyskytuje), PÍPÍ (pták, kuře), KVÁ (žába), ÍHÁÁ (kůň), BÚ (kráva), BÉ (ovce), MÉ (koza – i když bé a mé si docela často plete), CHRO CHRO (prase), NON (slon), ACIC (zajíc) – stejně tak říká i měsíci, u ryby jen otevírá pusu a kačenku (gaga) se do dnes nenaučil.

IMG_2480

Když se ráno Kuba probudí, chce jít “DODU” (dolů, po schodech do kuchyně) a uvařit “TIŠ” = čaj. Sám ale chce raději “AKAO” = kakao nebo “DŽUŠ” = džus. Když dopije, dožaduje se “DAŠI DŽUŠ”. K snídani vyžaduje “DOT” (dort), ale když s tím neuspěje, má rád i “BUTU” = buchtu a občas si dá i “BANANA” = banán. Když má na něco chuť řekne “MŇAM MŇAM” a ukáže na pusu. Pokud mu něco chutná, vyjádří to jen jedním “MŇAM”. Tento výraz používá i v případě, kdy ho krmím, zamyslím se a on čeká s otevřenou pusou (“MAMI MŇAM”!)

DSC_2571

S výrazem “TIŠ” (čaj) se často plete podobný Kubův výraz “TIČ”, což znamená čti – tedy když chce, aby mu někdo četl “TIČKU” (knížku) – většinou když usedne na nočník. Je zvláštní, že se Kuba nikdy nenaučil říkat “aa”, když chce na nočník. Má svůj výraz: “ATI”, ale kde k němu přišel, netuším.

Když jsme někde venku a Kubu to už nebaví, řekne, že chce “MUMU” (domů). A když jsme doma a chce ven, řekne “NEN”. A říká to i ve větách: JÁ CI MUMU.

DSC_2711

Když jedeme do města, často parkujeme u rodičů. Kuba už to tam samozřejmě pozná a už když přijíždíme tak vola BABI BABI! Jenže před samotnou návštěvou rodičů většinou musíme něco zařídit nebo jdeme do nějakého kroužku a tak jsem Kubovi namluvila, že babička není doma. Teď, kdykoli k rodičům přijíždíme, Kuba volá “BABI NENI MUMA” :-).

Členy rodiny už taky více méně zná. MAMA, MAMI, MAMINKA, TÁTA, TATI, TAKA (taťka), BABI, BABIŠKA, DADU (děda), TETA, ADA (strejda). A umí pojmenovat i cizí lidi: PÁN, TETA (paní), DĚTI (lidi).

Sedět je HAČI, ležet je PÁ (jako spát). Když Kuba chce aby si někdo někam sedl, řekne “MAMI HAČI TADY” nebo lehl, řekne “TATI TADY PÁ”.

DSC_2109

Na otázku kde je táta, Kuba řekne “TAKA BUSEM” nebo “TAKA TUTEM” – podle toho čím jede táta do práce.

Když se Kuby zeptáme jak se jmenuje, odpoví: “JÁ”, když je něco jeho, řekne “JÁJE” (moje), když chce něco dělat sám, řekne: “JÁM”. Trochu mi to připomíná pohádku Byl jednou jeden král, kde Jan Werich vystupuje jako král Já první :-). Takže jak všechny děti mají oblíbený výraz “moje”, Kuba říká: “TOTO JÁJE” (to je moje).

DSC_2676

Když je něco teplé, říká Kuba, že to “PÁJÍ”. Stejný výraz má i pro oheň nebo když něco hoří.

Zná i základní barvy, ale říct je umí opět po svém. Nejoblíbenější je žlutá: ATÁ, zelená: ADÁ, černá: BLM BLM (jako jak dělá čert), hnědá: BUM BUM (jako medvěd), červená: MM nebo TUTA NEJEDOU (jako na semaforu).

Anička je “MAJINKÁ”, ale Kuba je “MOCEJ” (velký). Ale když chci, aby něco udělal a mu se nechce, řekne: “NENE, JÁ MAJINKEJ”. Ale moc rád pomáhá s Aničkou. Když jdu Aničce přebalit plínku, volá: “OPOC” (pomoc) a už vytahuje čistou plínku z šuplíku.

Písmena ještě nerozeznává, teda myslím, že ne. Čísla také ne až na dvojku. Nevím proč zrovna dvojku, ale kdykoli ji vidí, všem to hlásí. Takže jít kolem zaparkovaných aut nebo regálem v obchodě s cenovkami je docela na dlouho než zkontroluje, kde všude jsou dvojky. Naštěstí si vybral číslo odpovídající jeho věku a tak když se ho někdo zeptá, kolik mu je let, bez problému odpoví: “VA”.

DSC_1735

Určitě jsem na spoustu slov a výrazů zapomněla, ale myslím, že ty hlavní mám. Teď je Kuba ve skvělém věku, kdy co slovo to perla a já se těším na další jeho výmysly. Budu vás bez pochyby informovat!

Otázka: Jaké vtipné výrazy používají vaše děti nebo jste používali jako děti vy? Pamatujete si to?

Manžel měl skvělý výraz pro punčocháče: POČUANTY. Já si pamatuji polštář: POPÁŠ, kaštan: GAGAN