čtvrtek 29. května 2014

II., III. trimestr (týdny 24-29)

Tak už jsem tu! Ve třetím finálním trimestru! Třetí trimestr se vyznačuje hlavně zvýšenou únavou, velkým břichem, otoky a dalšími ne úplně příjemnými věcmi. Zatím dobrý, ale jsem teprve na začátku.

DSC_2034

Ve 25. týdnu jsem absolvovala test na těhotenskou cukrovku. K mému překvapení se již nedělají tři odběry jako tomu bylo před dvěma lety, když jsem byla těhotná s Kubou, ale jen dva – na lačno a dvě hodiny po vypití glukózy (dřív to bylo na lačno, po hodině a po dvou). Prý diabetologická asociace usoudila, že není zapotřebí stresovat nastávající matky třemi odběry a tak prý stačí dva. Já nevím, mně ty odběry zas tak nevadí, co je pro mě víc stresující je být celé dopoledne hlady… Nepřidala tomu ani moje mamka, která, když jsem ji dovezla Kubu na hlídání, měla udělané palačinky a neskutečně to tam vonělo :-(. Tak jsem se sebrala a po prvním odběru jsem se šla projít do města. No a poté, co jsem byla hotová mě čekala odměna. Málem jsem běžela z nemocnice sprintem, abych tam byla dřív :-).

obrázek (26)ta vlevo je s jogurtem a jahodami a ta druhá s ostružinovou marmeládou

Každopádně test dopadl dobře, takže si takových dobrůtek můžu dopřávat klidně častěji :-).

Drobeček č. 2 rozhodně roste a rozpíná se kam to jde. Bojím se, že mu za chvíli dojde místo! Na kontrole ve 27. týdnu měl mít něco přes kilo, takže ještě má co dělat, aby se pořádně dopekla. Jinak paní doktorka říkala, že vypadá, že bude drobnější (nemám se prý bát, je to stále v normě…), což ovšem tvrdila i minule a pak měl Kuba 3,7 kg, takže tomu tvrzení nedávám moc velkou váhu :-)!

Bylo by škaredé říct, že mi břicho překáží, ale už mi prostě nejdou dělat některé činnosti tak jednoduše jako bez břicha. Třeba se už nepřisunu těsně ke stolu, ohýbání na zem se neobejde bez funění, o holení nohou raději pomlčím a nebudu vám raději říkat, kolikrát jsem si zavřela břicho do lednice nebo do dveří… Stejně se tomu jen pak směju a jsem neskutečně ráda, že to jsou jediné překážky a omezení, které v těhotenství mám.

obrázek 3 (4)

Břicho už tedy neschovám do normálního oblečení a funguji výhradně v těhotenském a v oblečení na gumu. Nakoupila jsem si pár větších “netěhotných” tílek, ze kterých mi neleze břicho, dvoje těhotenské kraťasy a pak dvě sukně, tříčtvrťáky a kraťasy na gumu, které hodlám nosit i po porodu. Razím heslo: hlavně pohodlně a vzhledem k tomu, že trávím většinu času na zahradě nebo na písku, nějaké hogo fogo oblečení stejně neužiju.

Teplejší počasí si zatím užívám, i když vím, že to horší ještě přijde. Baví mě ukazovat břicho, neschovávat ho do bund a do manželových mikin a navíc je to strašně pohodlné mít na sobě jen jednu vrstvu. A co je nejúžasnější? Boty nazout a žabky – prostě žádné tkaničky, zipy, atd., ke kterým bych se musela ohýbat. Sice se pak stejně musím ohnout a zavázat boty Kubovi, ale i tak je naše výprava jednodušší. Když jsem byla těhotná s Kubou, převážnou část těhotenství byla zima, což bylo mnohem logisticky náročnější – než jsem se vypravila, byla jsem zpocená úplně všude… To jsem si pak několikrát rozmyslela, jestli mi to stojí za to!

 

BŘICHO

DSC_2027DSC_2061DSC_2120DSC_2210DSC_2247

 

24. týden

DSC_2024DSC_2027

 

NEVOLNOSTI

Nejsou!

 

25. týden

DSC_2060DSC_2061

 

NECHUTĚ

Občas se mi stane, že nemám na něco chuť, ale to se druhý den zase změní, takže nejde říct, konkrétně, že bych měla k něčemu odpor.

 

26. týden

DSC_2119DSC_2120

 

CHUTĚ

Chutě na pufované rýžové, kukuřičné a jiné výrobky už není tak silná, ale už se dá ovládat :-).

Přetrvává ale chuť na jogurty – hlavně ty řecké (i 0%), jogurtové výrobky, kefíry… a to všechno nejlépe s jahodami.

Pomalu se taky začíná se zmrzlinami. V tomto směru jsem spíš opatrná a bojím se různých salmonel a jiných nepříjemností, které navíc můžou ohrozit i drobečka v bříšku. Takže spíš dávám přednost Mroži na hůlce (můj nejoblíbenější). Před pár dny jsem si také udělala radost a koupila kelímek Haagen-Dazs – nevím jestli to byl dobrý tah nebo ne neb půl kelímku je fuč, a to jsem ho nikomu nepůjčila :-). Ale myslím, že to léto takto společně zvládneme!

Pak se taky nemůžu nabažit kedluben a ředkviček, ale to je možná tím, že jsem je celou zimu neměla a teď jsou jich všude plné stánky! Začínám cítit i chutě na rajčata, ale zatím jsou spíš vodnaté a bez chuti, abych si na nich vypěstovala závislost. Uvidíme jak bude v tomto směru postupovat léto!

Jo a ještě avokádo! Na to nesmím zapomenout! Když kápnu na nějaké akorát měkké k jídlu tak pomalu ani nestihnu dojít domů. Jsem schopná ho sníst samotné, ale ani jen tak rozmačkané na opečeném chlebu není vůbec špatné! Často si ho dávám do vaječných sendvičů: chléb+rozmačkané avokádo (1/2)+vejce jako volí oko jen s propíchnutým okem (aby byl udělaný žloutek)+sýr+listový špenát. Je to neuvěřitelná lahůdka (podobný recept ale bez avokáda najdete zde).

 

27. týden – není foto :-(

28. týden

DSC_2207DSC_2210

 

ÚNAVA

Únava byla, je a bude a už ztrácím naději, že to bude někdy lepší. Tentokrát je těhotenská nespavost krutá a vybírá si ty nejhorší okamžiky. Když Kuba spí do půl osmé a já bych mohla dlouho spát, jsem od pěti vzhůru, když nemůžu po nočním čůrání usnout, Kuba vstává o půl šesté. Vypozorovala jsem, že se budím každé ráno mezi 4-5 a to pak buď ještě usnu a vzbudí mě v 6 manželův budík, takže nic moc… nebo už neusnu, což je taky nic moc… Vždyť to říkám, jsem ztracený případ!

Navíc Kuba nám začal usínat strašně pozdě večer – až kolem půl desáté – a to než pak poklidím, vysprchuju se a pokecám chvíli s manželem, kterého jsem celý den neviděla, tak do postele neulehnu dřív jak o půl jedenácté. A to je na mě až moc přesčas! Budeme muset s tím jeho spaním něco udělat…

DSC_2031ať taky vidíte jiné břicho než jen to moje :-)

29. týden

DSC_2243DSC_2247

 

CVIČENÍ

Pomalu a jistě tu dochází ke změnám. Těhotenskou jógu navštěvuji nadále a doufám, že budu co nejdýl. Cítím se po ni skvěle a je to takový jediný čas, kdy jsem sama a uvědomuji si tu malou v bříšku. Je to takový náš čas, který mám jen pro sebe, taková příjemná relaxace, než se zase vrátím domů za svými kluky :-).

obrázek 1 (12)

Co se týče běhu, ten pomalu ustupuje ve prospěch chůze. Možná to bylo i tím, že jsem se mu kvůli nedostatku času nevěnovala tak často, ale když jsem byla naposled, nebylo to ono. Cítila jsem dole hodně tlak, funěla jsem jako bych běžela na Sněžku a tak jsem raději přešla do rychlejší chůze, což bylo moc příjemnější a víc jsem si to užívala. Už teď mi ale běh chybí a těším se až se zase rozeběhnu, ale to už bude pravděpodobně bez přední zátěže :-). Když všechno půjde dobře tak v druhé půlce září bych mohla vyběhnout. Jejda, to je až za 4 měsíce!!!

obrázek 2 (10)

Doma (nebo s Kubou na hřišti, když tam zrovna nikdo není) se snažím i trochu posilovat – ruce, nohy, zadek – ale to je spíš nepravidelné, jak si prostě vzpomenu a pokud večer zrovna nepadám únavou. Dokud to půjde tak bych dál ráda chodila i na lekce fitmami. Uvidíme…

 

DALŠÍ POZNATKY:

Přibrala jsem už 10 kilo! S Kubou jsem celkem přibrala myslím 15-16 kg tak uvidíme jak to teď půjde dál…

Chodím neustále čůrat. A piju. A čůrám. A piju…

Občas mívám hrozné sny. Třeba nedávno se nám ve snu narodil kluk a my nevěděli jaké mu máme dát jméno. Do konce snu se to nevyřešilo… (My ale opravdu nevíme, jaké bychom dali klučičí jméno tak doufám a věřím, že to bude opravdu holka!)

Kamarádce se má každým dnem narodit miminko. Už druhé. My neumíme být těhotné samostatně. S Kubou jsem byla o dva měsíce napřed já, teď je napřed o dva měsíce ona :-).

Vybíráme barvu do holčičího pokoje. Nejvíc se nám zalíbila taková malinová, kterou mají na jednom panelu v IKEA. Tak jsme zaúkolovali známý co mají známý a kód barvy máme! Uvidíme jak moc to bude blízko. Jenže ještě před tím nás čeká výměna střešních a bočních oken, tak možná dřív porodím než vymalujem…

To by byla sranda, kdyby to byl kluk! V malinovém pokoji… :-)

Sbírám co nejvíc poznatků od dvojnásobných matek. Na co bych se měla připravit než porodím??

 

Tak zase příště! Snad stihnu ještě jednu rekapitulaci před porodem…

sobota 24. května 2014

Nedělní snídaně: řecký jogurt Milko

Jsem zpět a stále v jednom kuse!

Asi jste si říkali, co se se mnou děje, jestli jsem náhodou neporodila nebo tak něco podobného (já bych si to myslela taky…), ale naštěstí je vše v pořádku, drobeček č. 2 se stále peče a já nevyhnutelně rostu. Jen toho na mě bylo poslední dobou moc a tak blog musel na chvíli stranou. Budu se snažit i nadále psát jak často to půjde, ale je možné, že pauzy mezi články budou delší a pravidelná rubrika Nedělní snídaně nebude zase až tak pravidelná jako doposud. Ale snad mi to odpustíte…

Tak a teď k dnešní snídani.

Jak mnozí z vás víte, jogurt snídám tak 5-6 dnů v týdnu a když ho nesnídám, ráda si ho dám k odpolední svačině. Poslední dobou jsem si hodně oblíbila řecký jogurt pro svou hustotu a krémovitost, která se báječně hodí k začínajícímu letnímu ovoci. Třeba takové jahody s řeckým jogurtem pokapané javorovým sirupem je božská pochoutka :-).

DSC_2234

Zatím nejlepší řecký jogurt, který jsem ochutnala je tento:

w1565606

(zdroj)

Je opravdu vynikající a kupuji ho po kilových kyblících. A mimochodem, teď je v Globusu akční jen za 95,- Kč (místo 141,- Kč).

A protože bych byla schopná sníst tento kyblík na dvě posezení, obsah 10% tuku, který je pro řecké jogurty typický a i tento není výjimkou, se mi zdá docela dost. Přeci jenom, sezóna plavek se blíží (vlastně jak pro koho, ale čím míň bude po porodu na shazování tím líp :-) ).

Tak jsem byla mile překvapená, když jsem minulý týden narazila v regále s jogurty na řecký jogurt s 0% tuku od společnosti Milko. Neváhala jsem a hned jsem si několik balení koupila. Do košíku mi putoval klasický bílý (13,- Kč) a taky čokoládový a jahodový jogurt (15,- Kč). V nabídce měli ještě borůvkový.

DSC_2212DSC_2220

Všechny jogurty s příchutí mají ovocnou/čokoládovou složku na dně, což je mi vždy sympatičtější, protože mi to přijde přírodnější. Jeden kelímek (140g), obsahuje 10% bílkovin, což zaručuje, že vás jogurt zasytí a taky 20% (17% v případě ochuceného jogurtu) doporučené denní dávky vápníku. Jogurt je vyroben pouze z mléka bez žádných zahušťovadel ani jiných přidaných látek a přitom je krásně krémový a hustý (zdroj).

DSC_2215řecký jogurt milko

Čokoládový jsem koupila kvůli Kubovi, i když mu bych právě ten s těmi 10% tuku neodpírala, ale změna je život. Popravdě ho moc nenadchnul, ani mě ne. Ta čokoládová příchuť mi moc nechutnala, přišla mi moc umělá, i když ve složení nic umělého nebylo. Byl sice krásně krémový a nakonec jsme ho přece jen snědli, ale už ho zřejmě příště nekoupím .

DSC_2218

Jahodový stále čeká na svoji šanci v lednici a dnes k snídani jsem konečně vyzkoušela ten bílý. Manžel včera donesl něco přes kilo jahod z trhu (konečně českých!!) a tak dnešní snídaně byla jasná. K pořádnému kopci jahod s jogurtem jsem si dala vafličku, tentokrát nijak nastrojenou jak je u mě zvykem, jen jednoduše politou javorovým sirupem. Mňam!

DSC_2236

A jaký jogurt byl? Vynikající! Opravdu!

DSC_2214

Bála jsem se, že nulový obsah tuku bude hodně znát jak na konzistenci tak na chuti, ale naštěstí se to nepotvrdilo. Hustý byl ažaž a i když bych rozdíl mezi tímto 0% a tím s 10% poznala, přesto nebyl hrubý ani “zrnkovitý” jak by se dalo čekat, ale krásně jemný. Byla jsem moc spokojená a určitě si ho znovu koupím.

DSC_2224

Nejsem úplným zastáncem odtučněných mléčných výrobků a tak bych určitě uvítala i trochu tučnější – třeba 2% – verzi. Přeci jenom tuk dává chuť a věřím, že i ta pouhá 2 procenta by byla hodně znát. No uvidíme s čím přijde společnost Milko příště. Poslední dobou jsem s jejími produkty moc spokojená (jejich bio máslo se přímo rozplývá na jazyku a bez Matyldy si Kuba nedovede představit den).

A co měl dnes k snídani Kuba?

Vafličku s nutellou a kakao :-). Boule měl až za ušima!

DSC_2240DSC_2242

Otázka: Už jste ochutnali 0% řecký jogurt? Co vy na to?

sobota 3. května 2014

Nedělní snídaně: kokosovo-banánový chlebíček

Pokaždé, když zde uveřejním něco, co mi manžel pochválí, bojím se, že poté, co se dozví z jakých ingrediencí se to skládá, už to nebude chtít jíst…

DSC_2073

Třeba v případě tohoto kokosovo-banánového chlebíčku: mandlová mouka, lněné semínko, máslo nahrazené řeckým jogurtem, zredukované množství cukru… Někdy je prostě lepší nevědět a já jsem pak spokojená, že si chlebíček dává s radostí ke snídani.

DSC_2080

Jenže ten chlebíček je fakt dost dobrý i když je “ozdraven” trochu lepšími surovinami než které jsou uvedeny v původním receptu. A tak to risknu a recept zveřejním. Chlebíček je stejně už dávno snězený a než ho budu péct znovu (což určitě budu!) tak bude třeba zapomenuto :-). Tento chlebíček strašně chutnal Kubovi, z čehož mám největší radost. Stejně tak jako ranní ovesné muffiny vyžadoval chlebíček ke snídani každé ráno. Zítra k snídani chce manžel upéct bábovku tak uvidíme jak mu pojede ta :-).

DSC_2066

Banánových chlebíčků tu na blogu už mám několik (třeba zde, zde nebo zde). Tento je ozvláštněn kokosem, který chlebíčku dává takový exotický nádech. Bála jsem se, že kvůli mandlové mouce bude chlebíček hutný, ale nebylo tomu tak. Byl vláčný a měkoučký, prostě úžasný. Pokud máte doma přezrálé banány, neváhejte a pusťte se do pečení. Recept nemůže být jednodušší a chuťově stojí fakt za to!

DSC_2078DSC_2068

Banánový chlebíček (inspirace zde)

Ingredience:

  • 3/4 šálku mandlové mouky (můžete použít jen hladkou mouku pokud nemáte mandlovou)
  • 3/4 šálku hladké mouky
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • 1 lžička jedlé sody
  • špetka soli
  • 1/4 šálku drceného lněného semínka
  • 1/2 šálku vlašských ořechu, nasekaných
  • 1/2 šálku cukru
  • 2 hodně zralé banány, rozmačkané
  • 40 g másla
  • 120 g řeckého jogurtu (nebo jiného hustého jogurtu)
  • 2 vejce
  • 2 lžíce mléka
  • 1/2 šálku strouhaného kokosu
  • 1 lžička vanilky

Postup:

Troubu předehřejeme na 170°C a formu na chlebíček vymažeme máslem (popř. vysypeme hrubou moukou nebo třeba kokosem).

Všechny ingredience dáme do mísy a smícháme pomocí kuchyňského robotu nebo ručně.

Těsto vlijeme do připravené formy a vložíme do vyhřáté trouby.

Pečeme zhruba 50 minut (já jsem chlebíček pekla něco kolem 40 minut neb mám dlouhou a nízkou formu a tato doba bohatě stačila). Vždy je dobré chlebíček kontrolovat, aby se vám nepřipekl.

DSC_2063DSC_2084DSC_2074

Krásný den!

pátek 2. května 2014

Domácí mandlové mléko

Kravské mléko moc nemusím. Ne že by mi nechutnalo, ale není mi po něm úplně nejlépe. Řekla bych, že mám nejspíš lehkou laktózovou intoleranci, ale tuto diagnózu jsem si stanovila sama, takže těžko říct. Jednu dobu jsem totiž mléko a mléčné výrobky skoro úplně vynechávala a tuším, že si tělo na mléko prostě odvyklo a od té doby mi dělá potíže. Zakysané mléčné výrobky a sýry snáším dobře, jen to samotné mléko (a smetana) ve větším než malém množství prostě nemůžu.

DSC_1933

A tak hledám alternativy. Postupem času se u nás nabídka alternativ mléka docela rozšiřuje. Když nepočítám alternativy v prášku (typu Zajíc apod.) tak nejdřív jsem snad ochutnala mléko sójové od značky Provamel, které mi vůbec nechutnalo. Pak jsem zkusila sójové mléko od značky Alpro, které prodávají běžně v supermarketu – to mi chutnalo mnohem víc a čas od času jsem si ho koupila. Vyzkoušela jsem i rýžové nebo ovesné mléko, ale vždy jsem se vracela k tomu zažitému sójovému. Časem jsem narazila na sójové mléko z DMka, které jsem vyměnila za to od Alpra, protože mi chutnalo víc a také bylo levnější.

Jenže… Jak se ukázalo, sója není tak zázračná potravina jak jsme si všichni donedávna mysleli a třeba právě k výrobě sójového mléka bývá sója hodně průmyslově zpracovávána. A to se mi nelíbí…

V obchodech se zdravou výživou jsem si všimla i mlék mandlových a lískooříškových (značku si nepamatuji) a i když mě hodně lákala, nebyla jsem schopná za 1 litr utratit přes 100 Kč. No a nedávno, právě značka Alpro, přišla na trh se svou vlastní řadou alternativních mlék, mezi nimiž je kromě vyzkoušeného sójového mléka, právě i mléko mandlové. Cenově vychází litr mandlového mléka myslím na něco kolem 70 Kč (já ho koupila v Globusu v akci asi za 50 Kč!!!), což už je přijatelnější než stovka, ale i tak je to docela dost na každodenní konzumaci. Chuťově mi mandlové mléko přijde ze všech těch alternativ nejlepší. Je jemně sladké a hodně krémové a konzistenčně mi tak připomíná kravské mléko. 

DSC_1927

Složení není úplně špatné, ale přijde mi, že je tam příliš nadbytečných ingredienci:

Pitná voda, cukr, mandle (2%), fosforečnan vápenatý, jedlá mořská sůl, stabilizátory (karubin, guma gellan), emulgátor (slunečnicový lecitin), vitaminy (riboflavin (B2), B12, E, D2) (zdroj)

Proto jsem se rozhodla, že si mandlové mléko vyrobím sama doma. Na internetu je spousta návodů jak na to a tak jsem si koupila mandle (sáček, jehož jsem použila jen půlku, vyšel na 36 Kč), našla jsem starou (ale vypranou) Kubovu plínu a šla jsem na věc. Použila jsem tento recept a musím říct, že mě výsledek velice mile překvapil. Samotné rozmixované mandle jsou hodně nevýrazné, proto jsem na doporučení mléko dochutila trochou javorového sirupu a skořicí. Klidně bych ho mohla pít jen tak samotné, což se dle mého názoru u ostatních “mlék” říct nedá.

DSC_1926

Mandlové mléko je bohaté na vitaminy A, D a E, neobsahuje žádné nasycené mastné kyseliny (špatné tuky) ani jednoduché cukry a má méně kalorií než kravské i sójové mléko. Neříkám, že kravské mléko je špatné, ale pro ty, co trpí intolerancí laktózy (nebo pro ty, co si ji diagnostikovali sami), je mandlové mléko velice vhodnou alternativou.

DSC_1934

Domácí mandlové mléko (původní recept zde)

Ingredience:

  • 1 šálek mandlí, zbavených slupky
  • 3 šálky filtrované vody

Na dochucení: skořice, vanilka, javorový sirup…

Postup:

Pokud nemáme mandle oloupané, spaříme je horkou vodou, necháme chvíli působit a poté jednoduše sloupneme. Tento proces výrobu mléka značně prodloužil a udělal mi nejeden puchýř na prstech, proto si příště kupuji mandle již oloupané :-).

Oloupané mandle si namočíme do vody, nejlépe přes noc (min. na 6 hodin).

Slijeme vodu, mandle dáme do mixéru společně s třemi šálky vody a mixujeme dokud se nevytvoří “mléko”.

Na větší mísu položíme sítko vyložené plínkou nebo plátýnkem a mléko přecedíme a vymačkáme všechnu vodu.

Pokud přidáváme sladidlo a dochucovadlo, vrátíme mléko do mixéru (vypláchnutého) společně se sladidlem/dochucovadlem a ještě jednou promixujeme.

Mléko nalijeme do vzduchotěsné láhve a uchováváme v ledničce. Tam nám vydrží zhruba týden.

DSC_1928

Otázka: Pijete alternativy mléka? Chutnají vám?