sobota 24. srpna 2013

Nedělní snídaně: domácí loupáčky

Dobré ráno!

Doufám, že máte hlad, protože mám pro vás opravdovou delikatesu. Říkáte, že loupáčky nejsou žádná extra special delikatesa? No, to jste asi ještě nedělali domácí, nebo aspoň ne tyto. Na blogu u Markéty se objevují docela často a nemůže o nich přestat básnit. Říkala jsem si to stejné co vy – vždyť loupáčky mají každém druhém krámu, vždycky tu byly a nepochybně tu vždycky budou. Ale Markéta ví o čem mluví (píše?), protože jsou naprostá bomba!

DSC_8134

Kdo nevyzkouší, nepochopí…

DSC_8141

Na vzhled prosím nekoukejte. Nejsem v tomto vůbec zručná. Ale dělala jsem je poprvé a věřím, že časem je vymakám. Navíc moc často nepracuji s kynutým těstem (mám z něj prostě respekt, no – vždyť roste před očima!!). Ale s těmito loupáčky je to radost. S těstem se dobře pracuje, pěkně kyne, nelepí se, krásně se válí… Pro nás začátečníky, značka: ideál!

DSC_8137

Domácí loupáčky (původní recept u Markéty: zde)

Postupovala jsem přesně podle receptu, jen jsem změnila poměr celozrnné a hladké mouky na 1:1 a místo sádla jsem dala máslo.

Ingredience (na 12 loupáčků):

  • 250g hladké mouky
  • 250g celozrnné mouky
  • 60g cukru
  • 50g másla, změklého
  • špetka soli
  • 30g droždí
  • 300ml vlažného mléka
  • vejce na potření
  • mák na posypání

Postup:

Ve větší míse smícháme obě mouky.

Z mléka, droždí a trochy cukru si připravíme kvásek. Jakmile nám vzejde (zhruba po 10-15 minutách), přilejeme ho k moukám.

Přidáme zbývající ingredience a těsto pořádně propracujeme (nejlépe to jde rukou). Těsto necháme v míse, přikryjeme čistou utěrkou a dáme kynout na teplé místo zhruba 20 minut.

Poté těsto vyválíme, nožem nařežeme trojúhelníky, které zamotáme a ohneme do tvaru loupáčku.

Zamotané loupáčky přendáme na plech vyložený pečícím papírem, potřeme rozšlehaným vajíčkem, posypeme mákem a ještě necháme 40 minut kynout.

Rozehřejeme si troubu na 250°C. Loupáčky vložíme do trouby, po minutě stáhneme teplotu na 160°C a pečeme 15 minut.

DSC_8135DSC_8139

Od jakživa mám nejraději loupáčky s máslem a tak to doporučuji i vám! A třeba s takovým kakaem to nemá chybu!

Otázka: Jak máte loupáčky nejraději vy?

sobota 17. srpna 2013

Nedělní snídaně: oblíbené snídaně

Dobré ráno!

Dnes pro vás nemám jen jeden tip na snídani, ale těch tipů bude víc, konkrétně pět. Mám pro vás totiž seznam mých oblíbených snídaní, které se už na blogu objevily. A tak si dnes uděláme takové opáčko :-).

Pancakes

IMG_3222

Typická americká snídaně nemusí být jen pro Američany. Pancakes se především hodí na víkendovou snídani, kdy máte víc času si ji pořádně vychutnat. Tyto pancakes jsou z celozrnné mouky, téměř bez tuku a jsou krásně nadýchané. Já je mám nejraději s arašídovým máslem a banánem, to vše zalité javorovým sirupem. Mňam!

 

Overnight oats

IMG_4102

Overnight oats neboli ovesná kaše po studenu vyžaduje k přípravě víc plánování. Připravuje se totiž večer před tím, než ji chcete jíst, protože je potřeba, aby vločky dostatečně změkly. Je to taková letní varianta ovesné kaše. Já totiž na teplou ovesnou kaši v létě rozhodně chuť nemám, ale takto bych ji mohla snídat celé prázdniny. Nejraději ji mám s ovocem a trochou zapékaného müsli.

 

Pečená ovesná kaše

DSC_4659

Další variace na ovesnou kaši. Tato pečená ovesná kaše se skvěle hodí v případě, že připravujete snídani pro víc lidí. A nebo když potřebujete mít v týdnu snídani připravenou. Pečená ovesná kaše obsahuje vše co každá klasická ovesná kaše: ovesné vločky, spoustu oříšků a sušeného ovoce, trochu cukru a mléko. Dá se jíst jen tak samotná, já si ji nejčastěji vychutnávám přelitou jogurtem!

 

Ranní ovesné muffiny

IMG_1293

Někdy mám k snídani chuť na nějakou buchtu nebo muffin. Ty kupované jsou plné pofiderních ingrediencí, nemluvě o jejich energetické hodnotě. A tak často peču tzv. snídaňové buchty. Tyto ranní ovesné muffiny mám asi nejraději, a to nejen kvůli chuti (skořicová!!), ale také proto, že obsahují spoustu zdravých surovin: jablko, mrkev, ovesné vločky, klíčky, ořechy… Ráno vás zasytí natolik, že si ani nevzpomenete na dopolední sváču!

 

Zapečené pohankové müsli

IMG_0790

Přiznám se, že zapečené müsli mi chutná víc než to sypané. Já vím, já vím, je plné tuku a cukru a dalších hrozných ingrediencí, ale to sypané je na mě asi moc obyčejné. Ale lepším se :-). Zapékaným müsli si většinou jen ozdobím misku s jogurtem a právě tím obyčejným sypaným müsli a nikdy ho tak nesním celou mísu. To by byla ze snídaně pěkná kalorická bomba! Nejraději si proto dělám zapékané müsli sama. Vím co müsli dávám a nikdy to s cukrem a s tukem nepřeháním (jsou tam ale potřeba, protože by to müsli pak nebylo zapečené, že ne). Zapečené pohankové müsli je asi moje nejoblíbenější. Největší hvězdou tohoto müsli je právě pohanka, která krásně křupe a dodává müsli zajímavou chuť. Nejlepší je samozřejmě s jogurtem!

 

Otázka: Co nejraději snídáte vy?

čtvrtek 15. srpna 2013

Co nového?

V létě bývá denní režim tak trochu neexistující. Děti chodí pozdě spát, pozdě ráno vstávají, pak hurá na koupaliště, k obědu nějaký ten párek v rohlíku u stánku, k večeři zmrzlina a cyklus se druhý den opakuje. Tak nějak to funguje i u nás. Jen ne doslova… Kuba sice chodí později spát, ale rozhodně později nevstává, k obědu taky nemíváme párky, ale spíš nějakou rychlovku v podobě chleba se sýrem a jogurtu, koupalištím moc neholdujeme a tak spíš trávíme dny na zahradě nebo v parku. Denní aktivity vymýšlíme podle nálady a počasí a nebráníme se ani měnit plány, pokud se vyskytne něco lepšího. K létu prostě uvolněná morálka patří. K zažitému režimu se vrátíme zase v září, ale do té doby si budeme užívat.

Připadá mi, že i tento blog je přepnut do letního režimu. Sem tam příspěvek, kromě Nedělní snídaně nebyl na blogu recept ani nepamatuji. Ještě to se mnou ale budete muset vydržet. Poslední dva týdny v srpnu máme hodně nabité a kdo ví, kdy a jestli vůbec se dostanu na internet. A hlavně jestli vůbec budu mít čas něco psát, protože se budeme s rodinkou užívat a jistě mě chápete, že si chci čas s mými kluky do sytosti vychutnat!

IMG_1047

A abyste byli v obraze, co tak celé dny děláme, rozhodla jsem se odtajnit vám naše letní počínání.

Na podzim/v zimě se budeme stěhovat. Opustíme náš malý byteček téměř v centru Brna a odstěhujeme se do domečku se zahradou hned za Brno. Vzhledem k tomu, že v tom domečku teď žijí moji rodiče, kteří teď byli shodou okolností na dovolené a domek byl prázdný, mohli jsme si tam postupně dělat změny (které je ale neomezí v poklidném bydlení), které nám pak přechod usnadní. Nejvíc času nám tak zabralo vystěhování a likvidace starého nábytku v Kubově budoucím pokoji. Ten je teď nikým neobývaný, proto jsme se do něj pustili s velkou vervou. Část nábytku jsme rozdali a zbytek, co už nikdo nechtěl (v podstatě zbyl jen starý gauč a ještě starší matrace s dřevěným roštem), jsme zlikvidovali a odvezli do sběrného dvora. Teď už je pokoj konečně prázdný a my tak můžeme začít vymýšlet, plánovat, budovat a zařizovat Kubův pokojíček. Nemůžu se dočkat, mám spoustu nápadů, jen se bojím, aby to vše ladilo a pokoj nebyl přeplácaný. Ale naštěstí jsme s manželem spíš minimalisté tak se budeme navzájem umravňovat  :-).

IMG_1347IMG_1358

Když bylo potřeba něco na domku zařídit nebo když bylo ve městě nesnesitelné horko, sbalili jsme se s Kubou a trávili den tam. Na zahradě má Kuba nové prolézačky, pískoviště a nafukovací bazének, které velice usnadnily přežívání veder. Kuba tam má svoje hračky a postýlku tak přejíždění není nijak složité. Prostě sbalíme sváču a jedem! Kubovi se tam moc líbí, hlavně ze zahrady je nadšený a tak se začínám do domku těšit čím dál tím víc. Budeme si muset zvyknout na dojíždění (bydlení v centru je v tomto super!), ale zase je tam krásně, klid, blízko les a hlavně ta zahrada!

IMG_1345IMG_1147IMG_1313

Jinak s Kubou pravidelně chodíme cvičit na lekce FITMAMI, o kterých už jsem psala (zde). I v těch teplech se to dalo zvládnout (lekce jsou ráno a cvičili jsme především ve stínu). Utvořila se tam taková příjemná skupinka maminek a než sedět doma na zadku tak aspoň poklábosíme, probereme co které dítko umí/neumí, děti si pohrajou a ještě si u toho zacvičíme. Moc fajn kombinace :-).

IMG_1315IMG_1010

Občas taky s Kubou zajdeme na Zelný trh pro čerstvo zeleninu. Vzpomínám na doby, kdy jsem chodila na trh s taškou a než jsem došla domů, málem mi upadly ruce. Teď všechnu zeleninu naložím do kočárku a vše pohodlně odtlačím domů :-). A co si na trhu nejvíc užívám? Rozhodně rajčata, papriky, brokolice, fazolky, kukuřice, broskve, borůvky… A teď už jsem tam dokonce spatřila i dýně!! Skoupila bych to všechno!

DSC_7909DSC_7915

A když nemáme nic v plánu nebo si prostě chceme po náročných dnech užít trochu klidu, zajdeme s Kubou k nám na Šelepku do parku, buď sami nebo s kamarády, kde se Kuba vyběhá, pohraje si na písku, zakope si s balonem až je unavený a spokojený.

IMG_1352

Otázka: Co je nového u vás? Jak trávíte letní dny?

sobota 10. srpna 2013

Nedělní snídaně: snídaňové cereálie

 

DSC_8530

Není nic jednoduššího než si k snídani dát misku cereálií s mlékem. I když podle mě existují dva způsoby přípravy – buď se do misky nalije nejdřív mléko a pak nasypou cereálie nebo se cereálie zalijí mlékem – nejde to zkazit. A pokud si vyberete vhodné cereálie, máte garantovanou vyváženou snídani, která je připravená za 5 vteřin a zasytí vás na celé dopoledne.

Ale které ty “vhodné” cereálie jsou?

Na trhu je jich opravdu spousta a pořád se objevují nové a nové, ale jak jen vybrat ty správné? Já mám několik zásad, které při výběru cereálií dodržuji:

  • co největší obsah celozrnných obilovin
  • co nejvíc vlákniny (min. 5g/100g výrobku)
  • co nejmíň cukru (max. 25g/100g)
  • co nejmíň nasycených mastných kyselin (max. 10g/100g)
  • hodně bílkovin je také plus!

DSC_8541

Následující cereálie jsou mé nejoblíbenější a kupuji je dost často. Tím nechci říct, že to jsou jediné zdravé cereálie na trhu, protože jsem jich určitě ještě spoustu neochutnala, ale tyto mi chutnají nejvíc.

 

Bona Vita Dobrá vláknina

Jak sám název napovídá, cereálie jsou plné vlákniny, a to celých 20g/100g výrobku! To je pořádná dávka! Není špatný i obsah bílkovin (11g) a cukry a tuky jsou také v limitu. Kromě těch ideálních dat jsou tyto cereálie také dost dobré. Teda, mně chutnají moc – jsou totiž jemně skořicové a to já můžu – a Kubovi taky – pořád mi ujídá z misky (vím, že by děti neměly moc vlákniny, ale na to, kolik kousků sní, se nebojím, že by to jeho střeva nezvládly).

DSC_8548DSC_8526

 

Emco Křehké Ovesné Polštářky

Pamatuji si, že Polštářky byly jedny z prvních zdravých cereálií, které neměly tvar lupínků. Nejvíc mě zaujalo to, že hlásaly, že jsou bez tukové náplně. Na první pohled totiž připomínají takové ty strašně přeslazené polštářky plněné nugátem, pistáciovým krémem a kdo ví čím ještě (já je znám pod názvem Jeníkův lup, ale nevím jak se dnes jmenují). Polštářky mám ráda s mlékem nebo jogurtem, ale občas je jím i tak, na sucho, když mám na něco chuť. Rozhodně lepší volba než třeba čipsy, no ne :-)? Obsah vlákniny i bílkovin je vynikající (po 13g/100g), cukry: 17g, nasycené mastné kyseliny: pouhý 1g! Polštářky existují i kakaové, ale ty mě tolik nenadchly. Kakaová chuť je hodně jemná, skoro není cítit.

DSC_8552

DSC_8539

 

Bona Vita Dobrá vláknina jemně kakaová

Stejně jako u Dobré vlákniny – skořicových “žížal” – je pozoruhodný obsah vlákniny v těchto kroužcích – 15,5g/100g! Navíc tvar kroužků je zábavný (hlavně pro Kubu), což si myslím, že je velké plus hlavně u dětí (a jejich rodičů). Kakaová chuť je sice jemná, ale výraznější než u kakaových polštářků a já si připadám jako bych snídala něco hříšného (přitom zdravého) :-). Kromě vlákniny nejsou vůbec špatné i další hodnoty: bílkoviny: 9g, cukry: 22,5g (sice dost, ale stále v limitu), nasycené mastné kyseliny: 0,6g. Bohužel jsem tyto kroužky už dlouho v obchodě neviděla. Objevily se nějaké nové ovocné kroužky, ty mě moc nelákají a tak doufám, že nenahradily ty kakaové natrvalo.

Emco Ovesné Křupinky

Křupinky jsem si jednou koupila, když neměli moje oblíbené Polštářky. A byla jsem mile překvapená. Jsou hodně křupavé a křupavé vydrží i dlouho poté, co se namočí do mléka (to je plus zejména u mého manžela, který nesnáší rozmočené lupínky – řeší to tak, že si je raději přidává na několikrát). Obsah ovsa: 72%, vláknina: 7,5g/100g, bílkoviny: skoro 10g, cukry: 17g a nasycené mastné kyseliny: 1g! Křupinky nejsou nijak ochucené, mají neutrální chuť, která se dá různě kombinovat.

Emco Ovesní Biskiti s čokoládou

Před pár dny jsem se nějak zapomněla u regálu s cereáliemi a “objevila” tam tyto kolečka. Přiznám se, že jsem je už tam viděla dřív, ale nikdy mě nenapadlo podívat se na složení. Myslela jsem si, že patří do kategorie “přeslazené dětské cereálie” a tak jsem si jich nevšímala. A to byla chyba, protože nejsou vůbec špatné :-). Jsou to takové placičky s úsměvy, které jsou plné ovesných vloček a kousků čokolády. Obsah vlákniny je sice nejnižší z uvedených – 6,5g/100g, ale má skoro 9g bílkovin a “jen” 16g cukru. Nasycené mastné kyseliny jsou také snesitelné: 3g. V mléce rychle změknou, v jogurtu o něco pomaleji, ale chuťově jsou moc dobré. Přidám si vždy pár “úsměvů” do misky k ostatním cereáliím a hned mám veselejší ráno :-).

DSC_8557

DSC_8533

Tak tady to máte, moje nejoblíbenější cereálie k snídani. Záměrně jsem do seznamu nezahrnovala müsli a zapékané müsli – to bude zase někdy příště!

Misku cereálií vždy doplním nějakým ovocem. Přes rok to je většinou banán nakrájený na kolečka, ale teď v létě si do sytosti užívám si jahod, malin a borůvek. Cereálie většinou zalévám sójovým mlékem (oblíbené mám Alnatura Soja Drink z DMka) nebo kefírovým či jogurtovým mlékem.

DSC_8535

Jo a rozhodně neodvažuju doporučené množství – to bych se musela zbláznit a hlavně umřít hlady, protože bych nevydržela ani do dopolední svačiny. Prostě to nasypu do misky podle hladu, zaliji mlékem a hurá snídat!

Otázka: Snídáte cereálie? Jaké jsou vaše oblíbené? Doporučte!

sobota 3. srpna 2013

Nedělní snídaně: prošívaná deka

 

Někdy mám prostě chuť dát si k snídani pořádný kus buchty.

DSC_8523

Prošívaná deka se už na blogu jednou objevila (zde), ale je to naše oblíbenkyně a tak si zaslouží repete.

DSC_8517

Prošívaná deka (Apetit 5/2008)

Ingredience:

  • 5 vajec (4 do těsta, jedno do tvarohu)
  • 3/4 hrnku třtinového cukru + 3 lžíce do tvarohu
  • 2 hrnky polohrubé mouky (polohrubou jsem neměla tak jsem zaimprovizovala: dala jsem 1 hrnek hrubé a 1 hrnek celozrnné hladké – asi to nefunguje tak, že smícháním hrubé a hladké vznikne polohrubá, ale buchta vyšla nádherně)
  • 2 lžíce kakaa
  • necelý sáček prášku do pečiva
  • špetka soli
  • 1/2 šálku řepkového oleje
  • 1/2 šálku vlažné vody
  • 2 vaničky polotučného tvarohu
  • 1/2 sáčku vanilkového pudinku
  • popř. trocha mléka na zředění

Postup:

1. Troubu předehřejeme na 180°C a plech vymažeme, popř. ještě vysypeme hrubou moukou.

2. 4 žloutky utřeme s cukrem do pěny. Postupně přidáváme mouku (mouky) smíchanou s kakaem, práškem do pečiva a solí společně s olejem a vodou.

3. 4 bílky vyšleháme na tuhý sníh a pomalu ho přimícháváme ke kakaovému těstu.

4. Těsto vlijeme na připravený plech a připravíme si tvarohovou náplň.

5. Tvarohy smícháme s cukrem, vajíčkem a pudinkem. Pokud je tvaroh moc hustý tak jej zředíme mlékem. Zatím jsem ho nikdy ředit nemusela, ale uvidíte sami.

6. Tvarohovou náplň dáme do cukrářského popř. pevného igelitového sáčku, kterému ustřihneme roh a zdobíme připravené těsto tak, že vytváříme motiv prošívané deky :-).

7. Dáme do trouby a pečeme zhruba 40 minut (jestli je buchta hotová zkusíme špejlí).

DSC_8520

DSC_8518

Dobrou chuť a krásnou neděli přeji!

 

Otázka: Jaká je vaše nejoblíbenější buchta na plech? Prozraďte recept!

Dovolená s bizony

Minulý týden jsme byli na dovolené v České Kanadě. Kdo tu oblast nezná, rozhodně by ji měl navštívit, protože je tam opravdu nádherně. Krásná příroda, malebná městečka, perfektní cyklostezky, úžasní lidé… a tak bych mohla pokračovat.

Když jsem hledala místo, kam na dovolenou jet, měla jsem dva požadavky: muselo to být cca 2 hodiny od Brna a ubytování muselo nabízet vyžití pro děti. Když nám kamarádka doporučila Bison Ranch, kam zavítala právě na výletě na kole (navíc taky s malým prckem), po shlédnutí jejich stránek jsem měla jasno. Ihned jsem jim napsala, zda mají volno a i když to bylo trochu dramatické, když se nám dlouho nikdo neozýval a dva dny před plánovaným odjezdem jsme ještě nevěděli kam vlastně pojedeme, tak místo pro nás nakonec našli a moc se na nás těšili!

DSC_8410

Vzhledem k tomu, že jsme se ozvali dost pozdě, měli volno pouze od pondělí do pátku, což nám ale nevadilo. I tak jsme za tu dobu toho stihli dost a jeli jsme si tam hlavně odpočinout od města a užít si sebe jako rodinu.

IMG_1273

Bison Ranch je vlastně penzion, který nabízí ubytování na bizoní farmě – stádo čítá snad 40 bizonů. Bizoni mají obrovský výběh kde putovali celý den a tak se běžně stávalo, že jsme je za celý den neviděli. Jen večer a ráno byli k zahlédnutí u penzionu. Trochu jsem se bála, jestli tam nebude smrad (navíc v těch vedrech), ale vůbec to tam nebylo cítit. Ano, bydleli jsme na farmě, takže občas zavála vůně hnoje, ale to podle mě k venkovu patří.

IMG_1268

Ubytovaní jsme byly v krásném čtyřlůžkovém apartmánu, který se skládal z obývacího pokoje s kuchyňským koutem, koupelny se záchodem a obrovské terasy. Z obývacího pokoje vedly nahoru schody, kde byly dvě manželské postele. Líbilo se mi, že jsme měli k dispozici kuchyňku – ne že bych vařila, ale lednička se hodila pro Kubovy jogurty a rychlovarná konvice bodla na ranní čaj (bez kterého jen stěží funguju). K dispozici jsme měli i dětskou postýlku, což nám ulehčilo balení neb nevím, jestli bychom v autě našli místo na cestovní postýlku. Holt, cestování s batoletem není žádná legrace :-).

DSC_8254

I když byl apartmán moc pěkný a moderně zařízený, nebyl příliš “baby friendly”. Kubovy se samozřejmě nejvíc líbily schody vedoucí z obýváku do ložnice a rozhodl se, že se po nich naučí chodit. A dařilo se mu to, zvlášť, když se mamka s taťkou nedívali…

Terasa byla sice oddělena od sousedů dřevěnou zábranou, jenže ta nebyla až do konce a Kuba se tak jednoduše protáhl škvírou (velikosti právě na jedno batole) a mohl navštěvovat ostatní hosty. Sice to vypadalo, že jim to nevadí, ale přece jenom si pravděpodobně přijeli odpočinout a nebyli zvědaví na nějakého prcka, co jim zametá terasu. (To byla mimochodem jeho nejoblíbenější činnost.)

DSC_8440

Před penzionem bylo úžasné vyžití pro děti. Měli tam skluzavky, houpačku, kuželky, pískoviště, trampolínu, a to vše bylo na velké travnaté ploše, která se tak dala využít třeba k hraní s balonem. Bison Ranch leží na cyklotrase, což mnozí cyklisté využili jako místo pro pauzu. Pod apartmány byla sice restaurace, ale cyklisté spíš využívali kiosek, který byl právě u dětského hřiště. V kiosku nabízeli kromě točeného piva a limonády a obvyklých pochutin jako jsou tyčinky a tatranky taky třeba bizoní hamburger. Bylo tam spoustu míst k sezení ve stínu pod pergolou a celkově to tam působilo takovým útulným dojmem. Uprostřed byl také obrovský venkovní gril, který jsme sice nezažili v provozu, ale pro nějakou větší akci to musí být ideální. 

IMG_1258

IMG_1259IMG_1261

Restaurace nabízela různé druhy pokrmů od klasiky jako je smažák po bizoní speciality. Jídelní lístek nebyl dlouhý, což považuji za plus a všechna jídla tak byla čerstvá a z kvalitních surovin. Restaurace je v provozu teprve chvíli a tak se občas vyskytly menší zádrhely, jako když došly bulky na hamburgery nebo došlo bizoní maso a nové ještě neuzrálo… Ale jídlo bylo vynikající a věřím, že ty mouchy se časem vychytají.

Dovolenou jsme si užívali do sytosti. K snídani cappuccino a borůvkový koláč se šlehačkou, k večeři bizoní hamburger a na dezert bizoní pivo – speciál, který si nechávají vařit v Belgii a je to opravdu síla (má 8,5% alkoholu )! Jedinou zeleninu, kterou jsem za těch 5 dní snědla byla snad jen obloha v hamburgeru a pár grilovaných cuketek pod Kubovým candátem, ale o dovolené to prostě neřeším.

IMG_1274

IMG_1282

Denní režim jsme měli nastavený podle Kuby – jak jinak :-). Ráno jsme vyráželi zhruba kolem 9, přičemž Kuba v autě většinou usnul, a to i když jsme jeli jen 15 minut… Asi to bylo tím čerstvým lesním vzduchem… Vraceli jsme se na oběd nebo po obědě tak, aby odpolední spánek probíhal doma. Většinou jsme si lehli s ním a bylo to moc příjemné… :-). Po spaní jsme buď ještě někam vyrazili nebo jsme zůstali u penzionu, kde se Kuba vyžil na hřišti. Asi 300 metrů od penzionu byly dva rybníky, které k penzionu patří. Byly založeny teprve loni a nebyly tak ještě zcela naplněny, proto byly ideální pro Kubu. Jak se mu nechtělo do vody, tak se mu pak nechtělo z vody, ale jelikož začal modrat, přes protesty musel ven!

IMG_1290IMG_1295

Ani výlety jsme nějak nehrotili. Když jsme viděli, že je Kuba unavený tak jsme raději jeli domů spát než abychom riskovali ukňourané dítě.

Byli jsme se podívat ve Slavonicích, v Maříži na hrnečky, na hradě Landštejn (kam Kuba vyšlapal sám, protože odmítl být v nosítku), v Telči (původní záměr byl jet jen do Dačic, ale Kuba v autě usnul, tak jsme výlet protáhli až do Telče).

Maříž:

DSC_8256

Landštejn:

DSC_8312

DSC_8292

DSC_8316

Telč:

DSC_8397DSC_8406

DSC_8394

DSC_8342

A hlavně hodně hraní:

DSC_8263DSC_8275IMG_1289

Dovolená se fakt vydařila. Potřebovali jsme vypadnout ze známého prostředí a chvíli vypnout od práce a počítače (hlavně manžel), a to se nám podařilo. Na bizoní farmu se určitě někdy vrátíme – a tentokrát i s koly!

DSC_8385

Otázka: Kde jste byli letos na dovolené?