pondělí 16. května 2011

Chřestová sezóna


Už je to tu! Chřestová sezóna začala! Všichni jsme ji určitě netrpělivě vyhlíželi a nemohli se dočkat, že? Popravdě se na chřest každý rok moc těším a letos to těšení bylo obzvlášť silné. U nás v obchodě sice nabízeli celoročně chřest z Peru, ale jako zastánce místních surovin jsem se nemohla dočkat toho českého, popř. slovenského, protože ten je prostě nejlepší!


A jak je krásný!



Sice mám chřest moc ráda, ale nikdy nevím co s ním. Už jsem ho vařila ve vodě a pekla v troubě (jen tak s olivovým olejem, hrubou solí a čerstvě mletým pepřem), ale chtělo to lepší nápad... Chřest se tradičně jí s holandskou omáčkou, ale na tu nemám odvahu, na chřestové risotto zase nemám čas a tak jsem se pustila do chřestové omelety! Přesněji řečeno do chřestové omelety s kozím sýrem!


Na jednu porci (manžel se na chřest moc netváří, takže tato skvělá večeře byla pouze mojí záležitostí) budeme potřebovat:
  • 2 vejce, prošlehané, osolené, opepřené
  • cca 10 nožiček chřestu (bílého či zeleného), pokrájených na 2-3cm kousky
  • tvrdý kozí sýr (ten co jsem použila se jmenoval "Stará koza" a byla to pěkně vyzrálá kozí gouda :-) ), množství podle preferencí, nakrájený na kousíčky nebo klidně i nastrouhaný.
  • máslo nebo olivový olej
Postup:

Asi většina z vás ví, že chřest je dvojího druhu - zelený a bílý (ještě jsem viděla fialový, ale nevím jak moc je u nás rozšířený, každopádně si myslím, že je více podobný tomu bílému). Já je mám rozdělené tak, že zelený neloupu a bílí vždy oloupu. Někdo loupe i ten zelený, ono asi záleží jak je chřest starý, jakou má slupku a jak máte silné zuby... Společné ale mají to, že spodní část chřestu je tvrdá a dřevnatá, proto je nutné tuto část oddělit.


Je několik variant jak toto provést. Buď zhruba 2cm konec uříznete nožem, což je asi rychlejší, protože můžete vzít několik nožiček zaráz, ale zase nemusíte odhadnout jak velká část chřestu je tvrdá. Druhá varianta je, že uchopíte chřest do levé ruky, pravou chytnete konec chřestu a chřest ohnete. Ta část, která se zlomí je tvrdá a dřevnatá, kterou určitě nechceme použít.


Tímto způsobem také zjistíte, jak je chřest čerstvý. Pokud chřest ohnete a on se nezlomí, ba naopak je jako guma, není úplně z nejčerstvějších. To ale neznamená, že ho nemůžete sníst, jen to asi nebude uplně to pravé ořechové!

Takže si odlámeme tvrdé konce a chřest si nakrájíme na 2-3cm kousky.


Rozpálíme si troubu na cca 180 - 200°C.

Chřest si chviličku povaříme ve vodě, ale ne do úplného změknutí neb ho ještě budeme opékat a zapékat.


Stačí zhruba 3 minutky. Poté chřest slijeme a prolijeme studenou vodou a necháme pořádně okapat.

Mezitím si rozpálíme pánvičku, nejlépe tu, která je vhodná i do trouby a rozpustíme na ni kousek másla či rozpálíme olivový olej. Já jsem měla venku zrovna máslo tak jsem použila máslo a chuť byla vynikající (na vajíčka raději používám máslo právě z důvodu lahodnější chuti - teda aspoň pro mě). Na másle/oleji orestujeme chřest.


Jakmile začíná být opečený, tj. po cca 5 minutách, zalijeme ho rozšlehanými vejci.


Necháme chvíli na mírném plameni a nachystáme si sýr. Buď si sýr nakrájejte nebo nastrouhejte a posypte jím omeletu.


Nyní je omeleta připravena do trouby. Omeletu necháme zapékat tak dlouho až bude povrch ztuhlý a sýr rozpuštěný. Jelikož jsem zjistila, že jsem použila sýr, který se moc netaví tak jsem vzdala čekání a omeletu vytáhla asi po 10-15 minutách. Doba zapékání také záleží na tom, jak máte omeletu silnou. Já ji měla pouze ze dvou vajec tekže 10 minut bohatě stačilo, pokud ale děláte omeletu z více vajec, může vám zapékání trvat delší dobu.


Jak je vidět, sýr není úplně rozpuštěný, ale krásně změkl, což mi naprosto stačilo! Rozhodně nemusíte použít pouze kozí sýr, ale jakýkoli sýr máte po ruce. Omelety mívám ráda posypané parmezánem, takže ten určitě doporučuji, jinak bych doporučila spíš výraznější sýry jako je např. cheddar.


Omeletu jsem ještě doplnila toastíkem celozrnného chleba. Byla to vynikající, lehká a nutričně vyvážená večeře a navíc jsem našla další uplatnění pro chřest :-).

Otázka: Jakou přípravu chřestu máte nejraději?

Mamka mi totiž chtěla udělat radost a tak mi koupila dva svazky (2x500g) chřestu. Je nádherný, ale nápady dochází. Jeden svazek už jsem pokořila a teď přemýšlím, co s tím druhým. Asi se přeci jenom pustím do toho risotta... Nebo chřestového krému...? Budu vás určitě informovat :-)

pátek 6. května 2011

Domácí müsli tyčinky


Lidé mají podvědomě v mysli zakotvené, že když budou jíst müsli tyčinky, budou dělat něco pro svoje zdraví. A proč by si to taky neměli myslet? Vždyť sám název obsahuje slovo "müsli", jakési ztělesnění zdravé stravy. Jenže to pravé a zdravé müsli se skládá pouze z ovesných vloček, semínek, oříšků a sušeného ovoce bez jakéhokoli příadaného cukru či tuku. To se rozhodně o müsli tyčinkách takových jaké známe, říct nedá.

Zde je například složení müsli tyčinky Fit šťavnatá: škrobový sirup, ovesné a pšeničné vločky 22 %, jablka 13 %, rozinky 13 %, ztužený rostlinný tuk, extrudovaná kukuřice, lískové oříšky, meruňky (meruňky, konzervant: oxid siřičitý, rýžová mouka), emulgátor sojový lecitin, aroma (zdroj).

Nejvíc mě zaráží ten škrobový sirup na prvním místě. Všichni totiž víme, že to znamená, že je ho tam nejvíc ze všech ostatních surovin, což je docela smutné... A dále: ztužený rostlinný tuk!!! Ve "zdravé" müsli tyčince?!?! Osobně, jakmile vidím na výrobku "ztužený rostlinný tuk" okamžitě od něj dávám ruce pryč. Tento typ tuku je totiž synonymem pro tzv. trans nenasycené mastné kyseliny, jejichž účinek na lidský organismus byl několika vědeckými studiemi prokázán jako vysoce škodlivý. Některé studie dokonce prokázaly, že tyto tuky jsou karcinogenní. Je jasné, že množství tuku v této müsli tyčince vám rakovinu nezpůsobí, ale vše se nakonec přeci jenom sčítá a tak proč zbytečně riskovat.


Idea müsli tyčinek se mi ale líbí - ovesné vločky, oříšky, sušené ovoce v lehce sbalitelné formě (na rozdíl od sypkého müsli). Co se mi ale nelíbí je to, že spousta tyčinek na trhu obsahuje mnoho pro mě neznámých (a nevyslovitelných) přísad, které jsou dle mého názoru zbytečné a které dělají z něčeho co by mohlo být ve skutečnosti zdravé, naprosto nezdravou potravinu, která odporuje všem zásadám zdravého stravování (a ještě když je třeba müsli tyčinka obalená v čokoládě nebo jogurtové polevě - to je teprve bomba!!). Nechci ale říct, že všechny müsli tyčinky na trhu jsou špatné. Bohužel ale musím konstatovat, že většina u mě neobstojí.

A tak jsem se vydala na misi vytvořit vlastní recept na müsli tyčinku, která bude obsahovat pouze skutečné a zdravé přísady, nebude obsahovat žádné ztužené tuky a bude tím pravým příkladem zdravé stravy.


Úkol to byl těžký a i když nejsem s výsledkem na 100 % spokojená, rozhodla jsem se o recept s vámi podělit.


Domácí müsli tyčinky

Přísady:
  • 2 šálky ovesných vloček
  • 1/2 šálku pohanky
  • 1/2 šálku (120 ml) tekutého medu nebo jiného tekutého sladidla (javorový sirup, sirup z agave, rýžový sirup...)
  • 1 šálek mandlí
  • 1/2 šálku slunečnicových semínek
  • 1/2 šálku rozinek
  • 1 šálek jablečného pyré (tzv. apfelmus - mají v dm nebo prodejnách zdravé výživy, nebo lze udělat domácí tak, že rozvaříme cca 2 pokrájená a oloupaná jablka v troše vody a poté rozmixujeme, já jsem použila domácí pyré z podzimu - byla to směs jablek a švestek)
Postup:

1. Do velké mísy dáme tekutý med. Pokud ho nemáte tekutý, dejte ho na pár vteřin do mikrovlnky nebo ho rozpusťte ve vodní lázni.



2. K medu přidejte jablečné pyré.


3. Nakonec přidáme skořici a vanilkový extrakt.


4. Vše smícháme dohromady.


5. Do mokré směsi přidáme ovesné vločky a pohanku.



6. Pořádně promícháme. Každá vločka musí být mokrá.



7. Nakonec přidáme mandle (pokud chcete, můžete si je nasekat), slunečnicová semínka a rozinky


 8. A zase vše pořádně zamícháme.



9. Vločkovou směs přendáme do pekáčku vyloženého pečícím papírem.




10. Pomocí potravinářské fólie (nebo obyčejného igeliťáku) směs na plech pěkně rozprostřeme a pořádně upěchujeme. Opravdu si dejte záležet a směs co nejvíce stlačte, pak by se vám müsli tyčinky neměly rozpadat.
 


11. Dáme do trouby vyhřáté na 170°C a mezitím co se tyčinky pečou, uklidíme kuchyň. Nebo myslíte, že to není potřeba...?



Úklid musíte zvládnout rychle, protože zhruba po 25 minutách máme upečeno!

Moc se ale neradujte... Než totiž budete moct "müsli buchtu" nakrájet na müsli tyčinky, bude to ještě trvat. Kdybychom se do krájení pustili okamžitě, "buchta" by se nám rozpadla a měli bychom tak akorát to sypké müsli do jogurtu. Nechte proto plech zcela vychladnout a poté ho přendejte na hodinku do mrazáku. Následně vyndejte upečenou směs i s papírem na prkénko a ostrým nožem ji nakrájejte na vámi požadovanou velikost tyčinek. Jedině tak budete mít krásně ostré tvary tyčinek.

To se rozhodně o mých tyčinkách říct nedá...


Byl to teprve první pokus domácích müsli tyčinek a mám ještě hodně co pilovat. Tyčinky se mi zdály příliš vysoké, proto bych příště použila větší plech. Navíc se docela rozpadají, což mohlo být způsobeno tím, že jsem směs do plechu málo upěchovala, nenechala jsem je pořádně vymrznout a tudíž se rozpadaly už při krájení a měla jsem je nechat péct delší dobu, aby víc zpevnily.

Chuťově ale jinak vynikající!


Každou müsli tyčinku jsem jednotlivě zabalila do potravinářské fólie a dala do lednice. Tak jsou nachystané na rychlou sváču do práce nebo do školy. V lednici by měli vydržet určitě přes týden.

Při ochutnáním je na první pohled zřejmé, že je tyčinka dělaná z poctivých surovin, bez přidaného tuku a dalších pofiderních přísad. To je pravděpodobně důvod proč tyčinky nedrží pohromadě... :-). Mandle, semínka, vločky i pohanka se krásně opražily, což zvýraznilo jejich chuť. Rozinky zvláčněly a spolu se skořicí vytváří úžasnou kombinaci.

Co si ale musím vytknout je to, že müsli tyčinky byly dost sladké. Může za to jablečné pyré, které bylo oslazené, což to jsem si ale uvědomila až po prvním ochutnání drobečků. Jak jsem již říkala, tyčinky nejsou stoprocentní, rozpadají se (což využívám především do jogurtu) a jsou sladší než bych si představovala. Je to ale první krok k mému cíli :-).

Otázka: Máte rádi müsli tyčinky? Kupujete je? Překvapilo vás složení müsli tyčinek? Můžete nám doporučit vaše oblíbené müsli tyčinky?


Na střední škole jsem nosila müsli tyčinky snad každý den na svačinu. Bylo to období držení diet a tak jsem byla přesvědčená, že müsli tyčinka je zdravá a hlavně po ni neztloustnu :-). Jak jsem byla naivní... Nejvtipnější na tom je, že mi vlastně nikdy moc takové ty klasické müsli tyčinky (Fit, Twiggy) nechutnaly...

Abych se přiznala, neuvědomuji si, že by mě nějaká müsli tyčinka na našem trhu zaujala a proto vám ani nemůžu žádnou doporučit. Ráda ale vaše tipy vyzkouším!

pondělí 2. května 2011

Večeře ve znamení léta

Nejdřív bych se chtěla omluvit za delší odmlku neb jsem měla (a stále mám) technické problémy s Googlem. Nevím co se mu nelíbí, ale nechce mi nahrávat fotky do webových alb, na gmail jsem se nedostala jak dlouho a celkově se mi zdá, že tak nějak stávkuje... Takže vám přináším alespoň krátký příspěvek s pár fotkami a doufám, že se problém rychle vyřeší. O víkendu jsem totiž byla velice plodná tak se těšte na dobroty!

A teď k tomu jídlu:

V pátek jsem se cestou do práce stavila na Zelňáku (Zelný trh pro mimobrněnské čtenáře) a zůstala jsem stát s údivem jak moc se to tam za poslední týden a půl, co jsem tam byla naposled, změnilo. Myslím tím sortiment nabízené zeleniny! Už to tam konečně začíná vypadat jak to znám z léta, kdy stánky nabízí opravdu sezónní ovoce, zeleninu, květiny a sazeničky pro nás malé "zemědělce". 

Stánky si vybírám podle toho jak mi jsou prodávající od pohledu sympatičtí (rozhodně poznáte, zda pán vypěstoval zeleninu sám, nebo mu ji dovezli z velkoskladu a on ji jen prodává). A naučila jsem se, že čím menší stánek, tím lepší a poctivější zboží. Patnáctimetrové stánky, kde nabízí pomeranče, banány a brokolici zabalenou v plastu míjím velkým obloukem. 


A co všechno jsem nakoupila? Moc toho nebylo - zapomněla jsem ti totiž tašku, takže jsem byla značně omezena... Ale koupila jsem ředkvičky, kedlubny a čerstvý špenát (vše z jižní Moravy) a taky jahody. Jahody jsou myslím z Itálie, což není úplně podle mého přesvědčení, ale někdy ústupky dělat prostě musíme. A než jahody na jižní Moravě dozrají budu se muset spokojit buď z žádnými nebo s těmi z jižních krajů. Vzhledem k tomu, že jsou jahody moje nejoblíbenější ovoce, občas si tu radost udělám :-).

Páteční večeře se tedy nesla ve znamení "úlovku" z trhu. Zrovna nedávno jsem v nějakém časopise o vaření (absolutně nevím ve kterém, neb jich mám tolik, že se v nich občas ztrácím) zahlédla salát z čerstvého lupení (špenát, polníček...) v kombinaci s jahodami. Tato kombinace mi ležela na mysli tak dlouho, že jsem ji prostě musela vyzkoušet. 


Postup jsem tentokrát nefotila, protože je opravdu primitivní. Opereme a natrháme špenát (pokud má stonky tak je odděláme - jsou špatně pokousat) a dáme do mísy. Poté opereme a nakrájíme jahody na plátky a dáme je na špenát. Nasucho si v pánvičce opražíme mandle nebo lískové oříšky, necháme trochu vychladnout a opět navrstvíme na salát. Nakonec přidáme nočky z kozího sýru (nočky jsem udělala pomocí lžičky). Na zálivku jsem si smíchala 1 polévkovou lžíci olivového oleje a 2 lžičky balzamikového octa, osolila, opepřila a trochu osladila cukrem a pořádně zamíchala. Zálivkou jsem přelila salát a bylo hotovo!


Kdo nemusí kozí sýr, může ho nahradit třeba lučinou nebo jiným čerstvým sýrem. Mandle jde nahradit třeba lískovými ořechy nebo slunečnicovými či dýňovými semínky. Tím, že jsem mandle opražila jim zvýraznilo chuť a každé sousto s nimi byla naprostá lahůdka!

A komu se nezdá kombinace sladkých jahod s ostatními přísadami ať neváhá a salát vyzkouší. Zvlášť spojení jahod s balzamikovým dresinkem bylo úžasné.

K salátu jsem si dala bagetku se zbytkem kozího sýru. Kozí sýr jsem koupila v Bille na akci a sama jsem byla zvědavá, jaký bude.


Musím říct, že tento sýr stojí za to koupit, i když není v akci! Úplně nás nadchnul! Konzistencí mi připomínal klasickou lučinu. Byl jemný, našlehaný, typická chuť kozího sýru nebyla přehlušující, ale určitě tam cítit byla! Moc mi v salátu chutnal, zvlášť když se "rozmazal" na listy špenátu a obalil je :-). Vynikající je ale i na bílé křupavé bagetce, tmavém pečivu, dokonce jsem si do něj "namáčela" i tyčinky. Taky super! Není ho moc a tak jsme se o něj s manželem trochu prali... Ale jsem přesvědčená, že se si našel stálé místo na našem nákupním lístku do Billy!



Otázka: Navštěvujete zeleninové/farmářské trhy? Jsou poblíž vašeho bydliště? Myslíte, že je to jenom současný trend nebo mají šanci uspět i do budoucna?


Jelikož pocházím z Brna tak si odnepaměti pamatuji, že jsme chodili na Zelný trh pro čerstvou zeleninu a ovoce. Obzvlášť si vzpomínám na stánky s borůvkami a jak paní prodavačky měly fialové ruce! Stánky v podstatě fungují celoročně (kromě prosince, kdy je vystřídají na měsíc vánoční trhy), ale v zimě je sortiment zboží shodný s tím, co nabízí v supermarketech. Počátkem jara se už začínají objevovat pro mě známé tváře nabízející první ředkvičky, což je znamení, že se trhy začínají probouzet.

Farmářské trhy se v Brně také začínají ukazovat. Byla jsem pouze na jednom, a to na konci března na Kotlářské ulici. Sortiment byl zajímavý: hlavně maso, pečivo (např. čebínské), sýry (korbáčky, parenice apod.), koření a čerstvé mléko. Co mě ale zaujalo byly čerstvé ryby, které plavaly v kádích (jako kapři o Vánocích) a podle nabídky vám zvolenou rybu vylovili, usmrtili a dali do síťovky. Za příplatek vám ji vykuchali. Napadl mě ale takový problém: když si koupím pstruha či jinou malou rybku tak vykuchání stačí, ale když dostanu celého kapra, byť i vykuchaného, ale s kostmi a s šupinami tak nevím, jestli není jednodušší si koupit filet v Tescu (to bych samozřejmě neudělala...). Každopádně jsme zrovna jeli pryč a rybu bychom nespotřebovali tak jsem tentokrát jenom prošla kolem, ale budu se tam muset někdy zastavit a zeptat se, zda by mi rybku nenafiletovali. Uvidíme, rybáři z Pohořelic vypadali velice sympaticky :-).

Tak nevím, koncepce farmářských trhu se mi v podstatě líbí, ale budu jich muset projít víc, abych si o nich mohla udělat ucelený názor. Nebyl jste někdo na farmářském trhu v Brně Bystrci u Santonu? Slyšela jsem, že je super...

Jo a ještě si nějak nemůžu zvyknout na ten název "farmářský"...