neděle 5. září 2010

Ach ta laktóza...

Ani nevím jak se to stalo, ale nějak jsem si vypěstovala nesnášenlivost na laktózu. Řekla bych, že se asi nejedná o nesnášenlivost, kterou by mi diagnostikovali doktoři, ale podle mě jde spíše přecitlivělost na laktózu. Zhruba před třemi lety jsem vypozorovala, že mi větší množství mléka nedělá úplně nejlíp. Měla jsem tehdy neurčité problémy s příjmem potravy, které jak se ukázalo byly pravděpodobně zapřičiněny mým žlučníkem, který měl (a asi pořád má) jiný tvar, než by měl mít a tudíž vylučování žluči, které je potřeba pro trávení potravy, bylo ztížené. Nebylo to moc příjemné období, cokoliv jsem snědla tak mi sedělo v žaludku, bylo mi těžko i po obyčejném suchém rohlíku a tak jsem moc nejedla. V tu dobu jsem studovala v Holandsku a když jsem po pár měsících přijela na prázdniny do ČR, rodina a všichni mojí známí byli v šoku, že vypadám, jako bych se vrátila z koncentráku. Nikdy jsem nebyla žádný střízlík, spíš holka krev a mlíko, jak říká můj táta a tak chápu, že jsem musela budit s tehdy 48 kily pozornost (měřím 166cm). Každopádně po spoustě vyšetření se přišlo jen na ten divně ohlý žlučník a tak nevím, jestli to opravdu byla příčina mých problémů nebo za tím bylo něco jinýho. Těžko říct, musím ale zaklepat, že v teď je to docela v pohodě.

Jen tak mimochodem, kila jsem opět nabrala ku spokojenosti všech - hlavně manžela :-).

Ale zpátky k tomu mlíku. Zjistila jsem, že když si dám větší množství mlíka nebo i třeba několikrát denně tak je mi pak těžko. Ani ne špatně od žaludku jakoby na zvracení, ale tlačí mě to v žaludku a není to vůbec příjemný. Jenže problém byl v tom, že jsem se nechtěla svých ranních vloček s mlékem vzdát a tak jsem hledala různé alternativy, které by se daly místo mléka použít. Vyzkoušela jsem snad vše od mléka rýžového, ovesného, mandlového po mléko sojové. Většinou to byly zbytečně vyhozené peníze (nejde zrovna o levnou záležitost...), neboť to, co z krabic mnohdy vyteklo vypadalo dost nechutně a chuť většinou odpovídala vzhledu.

Vítězem v mléčných alternativách je dle mého názoru sojové mléko alpro soya, které se mléku nejvíce podobá co se týče konzistence a není tudíž vodové jako ostatní náhražky.

zdroj
Je nádherně krémové a mírně nasládlé a ráda ho používám tam, kde bych za normálních okolností použila mléko - s vločkami, müsli, do shaků nebo i na přípravu ovesné kaše. Je dobré jen tak i jako kakao. Výborná je i vanilková verze, která chutná jako tekutý vanilkový pudink :-).
 
Co se ale týče opravdových mléčných výrobků, problémy mi naštěstí nedělají jogurty (v normálních dávkách) nebo sýry, takže díky nim mám dostatečný přísun vápníku.

Už dlouhou dobu jsem v obchodě pokukovala po bio kefírovém mléku, a to hlavně po tom od OLMY nebo z Billy, kde ho mají pod značkou Naše bio (tvar lahve i chuť obou kefírů je až podezřele podobná, ale na tom z Billy na obalu chybí kde je vyrobeno... Záměr???). Každopádně, od jejich koupě mě odrazovala jejich velikost. 1 litr! A jak rychle se má spotřebovat, to opět nepíšou (aspoň Naše bio to nepíše). Co když se rychle zkazí? Ale proč by ho teda dávali do litrových lahví... Tolik otázek a žádné odpovědi... :-)


Ale poté co jsem kefír zahlédla u našich v lednici a slyšela ódy jak je úžasný, jsem se odhodlala a kefír koupila taky. Byl navíc v akci, takže by mě ani moc nebolelo těch 23,- Kč, kdyby mi nejel. Navíc kefírová buchta je taky výborná, ne?



Můžu s klidem říct, že to byla láska na první chuť. Totálně!!

Teď se biju, že jsem na něj nepřišla dřív... Jasně, znala jsem různý jogurtový mlíka, ochucený, neochucený, kyšky apod. Ale na kefír jsem úplně zapomněla, třeba to jak jemně štípe na jazyku :-). Oproti jogurtovým mlíkům a podobným výrobkům je ale kefír relativně málo kalorický, svojí kalorickou hodnotou je podobný mléku, tj. cca 45 kcal na 100 ml a hlavně obsahuje o dost míň přidaných cukrů.


Jak je tedy zřejmé, na kefíru v současné době ujíždím. Navíc kefír obsahuje velice malé množství laktózy, což je na moje "problémy" ideální. Používám ho místo mléka na zalití vloček, do shaků, nebo jím zajilu ovesné vločky přes noc tak aby změkly a nabobtnaly a ráno mám hotovou studenou ovesnou kaši. Moje obava, že nestihnu celý litr spotřebovat, je ta tam. Zjistila jsem, že otevřený kefír je dobrý i po několika dnech v lednici. Sice vypadá, jakoby se zdrcl, ale stačí trochu zaštěrchat a už má zase správnou konzistenci. A chuť je stále vynikající. Takže kdo hledá alternativu k mléku, může zkusit kefír.


Jinak mléko jsem ze svého života nevypustila úplně, neboť ne všude se může kefír použít místo mléka. Např. do kafe se moc nehodí... :-). Každý den si tedy mléko dávám do kafe, a to většinou v poměru 1 díl mléka na 4 díly kafe a miluju zmrzlinu. Jen toto samo o sobě značí, že nejsem připravena vzdát se mléka úplně.

Žádné komentáře:

Okomentovat